Schwab, Victoria E. - Temnější tvář magie

Zplodila Angela , 27. 1. 2017 11:32

Trvalo dva roky, než anglická spisovatelka a autorka úspěšného Archivu a Dveří do prázdnoty znovu potkala múzu a napsala ještě lepší Temnější tvář magie, kde nechybí nějaké to kouzlení s pořádnou dávkou vtipu a nebezpečí.

Co je lepšího než jeden Londýn? Rovnou čtyři paralelní Londýny! A některé z nich jsou navíc plné paradoxů! V našem případě tedy spíše první tři. V Monarchistickém Červeném Londýně magie vzkvétá a lidé se k ní chovají s úctou, protože věří, že podstata magie se nesmí využívat, ale respektovat. V Šedivém Londýně, kde se na magii zapomnělo a nikdo mu ji rozhodně připomínat nechce a nebude, protože by to mohlo mít fatální následky. Na druhou stranu Bílý Londýn, je přesným opakem, obyvatelé razí filozofii magii si musíme podrobit. Jenže to se magii samotné nelíbí, proto se stáhla do útrob země a nechává mocichtivé jedince pomalu vyhladovět, dokud nezačnou blednout, až nakonec úplně zmizí. Vládcem se zde můžete stát jedině tak, že zabijete předchozího vládce. A nakonec Černý Londýn, který je v knize zmíněn několikrát jako Ztracené město. Magie se v něm nacházela také, ale pozřela úplně všechno, včetně obyvatel a město se zhroutilo. Veškeré známky o jeho existenci nebo věci z něj byly zničeny, nebo si to alespoň všichni mysleli...
Každý Londýn představuje vlastní svět, který má svou vlastní oficiální řeč a vlastní panovníky. Náš hrdina, Kell, je mág, jenž mezi nimi může cestovat. Označuje se jako Antari, nebo li  člověk, v jehož krvi proudí magie samotná a může se díky tomu pohybovat mezi Červeným, Šedým a Bílým Londýnem. Kell se řadí na seznam ohrožených druhů, protože Antariů není mnoho – vymírají. Vlastně jsou pouze dva. Kell, jehož domovem je dvůr Červeného Londýna a Holland, který působí na dvoře toho Bílého, i když tak trochu proti své vůli.

Delilah, nebo jak by ona sama řekla - prostě Lila - netouží po ničem jiném než se stát pirátkou, vlastnit loď a vypadnout ze Šedého Londýna, protože v něm nemá co pohledávat a nic tam na ni nečeká. Tedy kromě plných kapes smetánky. Když na své každovečerní obchůzce okrade Kella, netuší, jaké dobrodružství ji čeká. Dramatické. Smrtící. Nebezpečné. A Lilu by tyhle věci přece nemohly zajímat méně.

Příběh se točí především kolem Kella a jeho pašeráctví. Ze svých návštěv z různých Londýnů si totiž většinou bere malé suvenýry, což je zakázané a dopouští se tím vlastizrady, za níž by mohl skončit za mřížemi, nehledě na následky takového chování.  A právě u jedné takové žádosti na propašování se stane obětí a vezme s sebou zpět do Červeného Londýna artefakt ze Zakázaného města. A o zábavu bude postaráno - zvlášť, když artefakt ukradne výše jmenovaná zlodějka dřív, než ho Kell stihne vrátit tam, kam patří.

Autorka na začátku knihy vsadila na pomalejší rozjezd; a musím uznat, že se to vyplatilo. Postupné seznamování s (nepříliš) obsáhlou historií Londýnů, vysvětlování původu hlavního hrdiny, který si ovšem prvních pět let života nepamatuje, i když má tušení, že s tím mají něco společného král a královna - to rozhodně upoutá pozornost.

Přiznám se, že druhá hlavní postava mi na začátku až tak sympatická nebyla, přímo mě iritovala. Schwabová Lilu popsala jako devatenáctiletou dívku, která se celý život musela o místo v životě prát, je tvrdohlavá, prohnaná a dělá si, co chce. Na druhou stranu, kdyby Kella v určitých chvílích poslechla (vrátila mu artefakt, netrvala na cestování s ním), několik věcí by se nemuselo pokazit tak kolosálním způsobem. Co Lile musím přičíst k dobru je fakt, že v druhé polovině knihy už přestává být spratkovitou zlodějkou, která myslí především na nejlepší východisko pro sebe a stává se snesitelnou, ba i sympatickou postavou.

Docela mě mrzí skutečnost, že autorka v příběhu víc nerozvinula Kellovu minulost nebo vedlejší postavy. Například Rhy, korunní princ Červeného Londýna a Kellův nevlastní bratr, začíná být sympatický od první věty, kterou vypustí z úst, a to se v knize objeví všehovšudy nanejvýše čtyřikrát. Nebo Daneova dvojčata, která vládnou v Bílém Londýně, dokonce by mi přišla zajímavá i minulost Antariho Hollanda, který dvojčatům slouží.

Jedná se sice o první díl trilogie, přesto si několik otázek autorka ponechala v rukávu, a doufejme, že v dalších dílech je zodpoví, protože některé mají opravdu veliký potenciál zamíchat s dějem a bohatě k němu přispět.

Temnější tvář magie není bez chyby, ale rozhodně stojí za přečtení, protože má sympatické postavy, zajímavý děj a velké plus je originální nápad s Londýny. Doporučila bych ji čtenářům, kteří nehledají moc náročnou četbu, ale spíše odpočinkovou. První polovinu knihy je možné, že se budete nudit, ale v té druhé půlce se děj rozjede opravdu rychle, příběh vás vtáhne a pak zjistíte, že je konec.

Victoria E. Schwabová - Temnější tvář magie
Překlad: Lukáš Houdek
Vydal: Argo, 2016
Formát: Vázaná
Počet stran: 342
Cena: 348 Kč

Ćwiek, Jakub - Lhář 4

Zplodila Angela 11:26


Apokalypsa pokračuje. Čtvrtý Jezdec pomohl Jitřní hvězdě vyhladit velkou část Andělů, tudíž se do parády musí povolávat sboristi. S takovou to okřídlenci dotáhnou daleko...


Ćwiek začal ve čtvrté knize Lháře přesně tam, kde v minulém díle svoje postavy zanechal. Celá kniha se nese více méně v duchu té předchozí - hrdinové roztroušení po koutech světa, přeskakování mezi jejich příběhy, které dohromady zobrazují veliké finále. Přesto se nikdo a nic nikam neposouvá - když se autor rozhodl napsat román, zřejmě to nedopadlo tak slavně, jak očekával. Napsat román je totiž o něco složitější než napsat povídku.

Jako výplň prázdných  míst slouží například Bakchův útěk z basy, Syginino vzkříšení a hledání manžela nebo Jenny a spol uvěznění v obraze. Stejně jako předchozí díl i tento místy ztrácí dynamiku a čtenáři probleskne hlavou, proč vůbec některé části v knize jsou. Autor totiž načne nějakou myšlenku a zase ji nechá krásně vyšumět...

Třetí a čtvrtý díl tak silně pokulhávají za svými povídkovými předchůdci, i když se Ćwiek do hluchých míst snaží nacpat sarkasmus nebo vtipné narážky, které ke konci připomínají trh českého bulváru.

Lhář svůj úkol plní skvěle - Antikrist neuzří dalšího rána, a díky proměně v Oberona nemá Loki téměř žádné problémy. Tedy kromě toho, že na čtenáře začne působit lehce nadrženým dojmem, protože se chová jako pes obletovaný hárajícími fenami a bohužel není jediný. Takový Erik, společník Sygin, je jedno a to samé, i když ho  - bohyně ho zvládá mírnit. I přes problémy se Lokimu podaří uprchnout, ale zůstává zaseknutý s Nimue. Získá však pomoc od někoho, koho Lhář vůbec nečekal.

Lucifer uskutečňuje zbytky svého plánu - posílá do boje zálohy z Limbu. Všechno má pořád na háku a když nepřemýšlí kam koho poslat a co udělat, v mysli mu sídlí hlavní myšlenka a to je, aby se postaral o velké grand finale Apokalypsy.

Ćwiekovi se nepředstavitelným způsobem daří dostat všechny postavy na jedno místo. Má to jeden háček - veliké Áčko bohužel nepůsobí moc epicky, spíše humoristicky a táhne se jako týden před výplatou. Úplné finále knihy pak čtenáře doslova praští do obličeje a zanechá nostalgický pocit, protože i když autor říkal, že čtvrtý díl bude poslední, mohl příběh zakončit trochu jinak - představu o grand finale má totiž zřejmě každý jinou a tohle působí lehce odbytě (možná měl i sám Ćwiek představu o konci jinou a nepovedlo se).

Pokud čtenáři opravdu touží dozvědět se konec Lokiho příběhu, zřejmě budou zklamáni. V knize se vyskytuje několik problémů, které autor jednoduše zazdil a neřešil (např. milostný trojúhelník Loki/Sygin/Jenny). Možná by pomohlo dalších padesát až sto stránek navíc, aby se vše do puntíku vyjasnilo - otázkou zůstává, jestli by stále za něco stál.

Jakub Ćwiek: Lhář 4
Vydal: Triton, 2013
Překlad: Robert Pilch
Formát: brož.
Počet stran: 336
Cena: 230 Kč

Ćwiek, Jakub - Lhář 3

Zplodila Angela 11:23

Valhalský Lhář chce dovolenou - a to s Jenny, se kterou udržuje pěkný vztah plný pravdy, sexu a opečovávání. Archanděl Michael na to má však jiný názor a daří se mu Lokiho veškeré pokusy o udržení vztahu (natož posunout ho o úroveň výše) sabotovat. Přesto se Lhář snaží vysněné volno v Paříži ještě zachránit. Holt "dobrovolná" práce pro okřídlence má i své zápory, které se teď projevují v nejméně vhodných chvílích.


Po dvou knížkách plných povídek servíruje autor čtenářům první část románu, který by se klidně mohl jmenovat Apokalypsa nebo aspoň její začátek. O tom to totiž všechno je - Čtyři jezdci vyrazili na cestu a navíc se objevil Antikrist. Pro Lokiho to znamená několik věcí. Za prvé - dovolená je totálně v háji, za druhé - najít děcko a odstranit ho z povrchu zemského, za třetí - zabránit Luciferovi v dotáhnutí velkého Áčka do konce, za čtvrté - tohle všechno stihnout v rekordním čase a zvládnout přežít.
Faktem zůstává, že Lokiho konkurence je prohnaná, temná a tak trochu smrtící. Když autor nechá po zemi pochodovat všechny Jezdce, kteří si s lidmi hrají dle libosti a záporákům v knize velí Lucifer - je to po ďáblech pekelné představení od začátku do konce.
Přesto třetí pokračování Lokiho dobrodružství není špatné čtení. V hodně ohledech je temnější a děsivější, než předchozí díly, protože v paměti čtenářům utkví představa vraždících zombie, detailní zabíjení bohů nebo naopak obrazy proměn, které musí Loki podstoupit při hledání Antikrista u elfů - jsou velmi pěkně detailně popsané. Na druhou stranu se Ćwiekovi podařilo do příběhu nastrčit i trochu toho jeho klasického humoru (démon žeroucí brambůrky, bůh okusující gauč) a nadhledu nad věcí.
Škodnou v knize - tak trochu - je fakt, že autor nejde úplně do hloubky Lokiho postavy. Kvůli relativně svižnému spádu děje a přesunům mezi různými lokacemi čtenáři přijde, že děj plyne velmi rychle, začte se a co nejdříve chce zjistit, jak to vlastně všechno skončí. I tak se nějaký ten vývoj u postav najde. U Lháře samotného je vidět, že nějaké to dobro v něm je i přes x různých proměn, kdy si pokaždé v mysli vytváří novou osobnost, která musí jeho nové postavě odpovídat. Zůstává u něj však radost ze zabití nepřítele, u kterého po tom toužil dlouho - s nějakou vtipnou poznámkou či myšlenkou na konec, aby tomu nasadil korunu.

Druhá hlavní postava - Lucifer - je velmi podobná Lokimu. Jitřní hvězda se totiž nachází v těle puberťáka, oblibu našla v marketingu, srší vtipy na všechny strany a všechno má děsně na háku. Plán, který si První mezi Padlými připravil, má promyšlený do puntíku a předvídá téměř každý krok svých nepřátel. I když je hlavním záporákem tohoto románu, nejde si ho (stejně jako jeho přívržence) neoblíbit už od začátku.
Co se náboženství v Lokiho sérii týče - ve třetím díle je využíváno hojně. Ať už v případě Lucifera citujícícho Ježíše (od vtipnosti k trapnosti) nebo odkazování na Bibli a evangelia. Navzdory k častému vracení se k tomuto námětu se překvapivě každá věta a každý odkaz do příběhu perfektně hodí a skvěle zapadá. Čtenářům rozhodně s tímto tématem napoví už anotace, která se zmiňuje o Antikristovi, Čtyřech jezdcích či Apokalypse.
Sérii Lhář lze doporučit těm, kteří nejsou nároční čtenáři, předně se chtějí pobavit, oddechnout, ale rádi by trochu i toho smysluplného příběhu. Všechno tohle Lhář má, byť je třetí díl ukončen opravdu ve špatné chvíli, kdy v mysli čtenářů vyvstane hromada dalších otázek (např. Co se dělo s Lokiho manželkou? Jakto, že si vzpomněla až teď? Co bude sakra dál?). Ćwiek nechává své postavy v patových situacích, takže stejně jako pekelná vrata - i kniha má konec otevřený.

Jakub Ćwiek
, Lhář 3
Překlad: Robert Pilch

Forma: Paperback

Počet stran: 237

Cena: 181 Kč

Vydal: Triton, 2013




Čas na zklamání

Zplodila Angela , 29. 12. 2016 21:32


Je mi zima.
Je ti zima z prázdných slibů. Je ti zima z času, který jsi strávil doufáním v ně. Je ti zima z lidí, kteří ti je slíbili. Je ti zima z ran, které ti tím uštědřili.
Říká se, že čas zahojí všechny rány a bude to dobré. Nikdy nic nebude dobré! Je to lež! Jen slovní výraz, kterým tě budou všichni vždycky chlácholit, protože si nedokáží představit situaci, ve které jsi. Protože každý je moc zahleděný do svých vlastních problémů a nedokáže ti poradit. A ten, kdo by ti naslouchal, tu není. A o tom život je, že? Ne vždycky můžeš mít to, co chceš. Ne vždycky to dostaneš.
Když ti dá život citrony - dál to znáš, že? Poučky, kterým se směješ do té doby, než se stanou pravdou. Vlastně všechnno je vtip do té doby, než už není. A co dělat pak? Nervově se zhroutit? Být na všechny protivný? Přetvařovat se a být ublížený, protože lidé, kteří tvrdili, že tě tak moc dobře znají ve finále nezjistí, že se jedná o přetvářku?
Falešných přátel a známých mám dost.
Drahoušku, těch má dost každý! Ale co praví přátelé, hm? Ty spočítáš na prstech jedné ruky a stejně tu pro tebe nejsou! Tak co budeš dělat? Hlavně ze sebe nedělej chudáčka. Vždycky jsi všechno zvládl sám, proč by tahle chvíle měla být jiná? Ve skutečnosti už dávno víš, že spolehnout se můžeš jedině na sebe a věřit nemůžeš nikomu - ani sobě.
Je mi zima.
To už tu bylo. Řekni mi něco nového. Co třeba zklamání? Pověz mi o zklamání - jaké to je? Jaký to je pocit? Jako když se topíš? Cítíš, že nemáš dostatek vzduchu a víš, že se nemůžeš nadechnout, protože ta bolest by byla ještě horší? Nebo je to jako sen, ve kterém padáš temnotou, nevidíš dno a nevíš, jak daleko od něj jsi? Takže se snažíš moment dopadu oddálit a s nepříjemným trhnutím se probudíš a pamatuješ si, že dno jsi vlastně nikdy nepotkal? Řekni...
Přestaň.
Ale no tak, zrovna se tak dobře bavím. Řekni, komu se svěříš? Nikdo tu pro tebe není! Nikoho nezajímáš! Kolik lidí ti slíbilo, že tu pro tebe budou?! HM?! A kolik jich tu pro tebe ve skutečnosti je?! Řekni mi, jak je cítit zklamání? Řekni mi, jak vypadá zklamání?
Ne.
Haha. Ne? Tak já ti to řeknu. Zklamání vypadá jako uschlý strom žíznící po vodě, jehož větve popraskaly a zlomené dopadly na suchou zem. Zklamání vypadá jako mlha, která se valí přes kopce a domy a zahalí všechny bez rozdílu. Zklamání vypadá jako...
... jako zapadající slunce, když pozoruješ krajinu a všechno v jednom momentě utichne, protože den skončil.

Way down we go...

Zplodila Angela , 6. 11. 2016 14:08

Druhá povídka v angličtině. Omlouvám se, že nepřidávám častěji, ale jednoduše není čas a teď jsem navíc ještě nachcípaná...

Oznámení č. 11

Zplodila Angela , 2. 10. 2016 14:30

Zdravím drazí,

chtěla bych vám něco málo sdělit - nebojte, nekončím. Bohužel jsem v maturitním ročníku, tudíž budu mít méně času, než by se mi líbilo. Přesto doufám, že na mě nezanevřete.

Celé září jsem byla na praxi na Švihově, proto jsem se neozývala. Teď se školou odjíždíme na týden do Itálie (dneska večer) a příští neděli (údajně ráno) se zase vracíme.

Mám rozepsanou další kapitolu Vůně krve a Zlomyslných pohnutek miláčka Malfoye... Nevím ale, kdy je přidám. Každopádně rozepsané jsou...

[Athos/d'Artagnan]DARK - Monster || The Musketeers

Zplodila Angela , 22. 8. 2016 16:24


[Athos/d'Artagnan] - Devil Side || The Musketeers

Zplodila Angela , 18. 8. 2016 19:19

Můj první pokus o fanvideo...


The Silent Sound of Loneliness - 3. kapitola

Zplodila Angela , 8. 8. 2016 22:36

Název: The Silent Sound of Loneliness
Série: Fate Lines
Autor: Macx
Překlad: Angela
Beta: Angela
Pairing: Renard/Nick
Díly: 3/7
Varování: -

Z pera Prokleté

Zplodila Angela 13:24

A 
Anime jednorázovky

B
Blindspot
 

C
Constantine

D
Detektiv S


FANVIDEA 

FBI/CIA - Shaw a Collins
Fringe

G
Grimm

H
Harry Potter
Hawkeye a Snow
House MD

K
Kal a Niko Leandrosovi

L
LOTR

M
Mumie

O
Originální jednorázovky 

P
Podepsáno krví
Pronásledovaní

S
Sherlock Holmes
Supernatural

T
Teen Wolf
The Walking Dead


Vůně krve - Příležitosti

Zplodila Angela , 15. 7. 2016 23:03

"Ták sme si s Isaacem říkali, že ti zvedneme náladu!"

Dostalo se jim jen nedůvěřivého pohledu a rukou skřížených na prsou. Jako vážně? Pomyslel si a dále vyčkával. Vlkodlačice se mezitím usadila v obývacím pokoji do křesla.

"Stilesi, jsme vlkodlaci, ne telepati." Zřejmě narážela na ticho v domě a na mladíkův upřený pohled na ni a její doprovod.


You're gonna be fine...

Zplodila Angela , 13. 7. 2016 15:03

Moje první povídka v angličtině. Anglicky umím fakt dobře, ale nikdy jsem v ní nepsala a proto tam určitě nějaké chyby budou (nemám betu) - proto buďte shovívaví.

Kdo neviděl seriál Fringe nebo v češtině Hranice nemožného, asi nebude vědět o co kráčí. Mně tenhle pairing učaroval - naprosto. Ať už v klasické realitě nebo v té alternativní (kde žeru i Olivii s Lincolnem).


Ćwiek, Jakub - Lhář 1

Zplodila Angela , 3. 7. 2016 20:46

Na tuhle knížku jsem se těšila jako malá a nakonec se k ní dostala takhle pozdě. No nic... Ano, nová kniha od dalšího polského spisovatele!


Hlášky, zábava, sprosté vtipy, urážky božstev - pokud tohle hledáte, přesně v této knize vše najdete. Vítejte ve světě Lokiho - nordického boha ve službách okřídlenců a černoprdelníků (jsem si jistá, že tak nějak by to řekl sám). Měšce se zlaťáky a peněženky napěchované bankovkami si schovejte - tenhle cápek bere za svoje službičky pouze andělská pírka a navíc je vybíravý.

Vybíravý, chytrý, nezaskočitelný - ale především lhář. Dokáže se vylhat z a do každé situace. Zvládne na sebe hodit podobu bezdomovce, hlídače, uklízečky i sexy modelky v perfektním provedení, co se scénáře týká - od hlubokého chrapláku po pištivý hlásek.

V krátkých povídkách se vám představí jeho novodobá nátura, i když celá jeho postava (a jako čtenáři se v tom stavu ocitnete také) přímo žadoní o větší pozornost, větší rozebrání. Co ho vedlo k tomu, že je zrovna takový, jak si autor představuje jeho minulost? Něco málo se v knize objeví, ale spíše si z Lokiho strany počtete pár povrchních vtípků, ale jeho špičkování s archanděly (Michael, Gabriel - toho mám osobně raději, však mě znáte ;) ) je přímo boží! Doslova a do písmene. Vyhrocené situace, klidné situace - ten humor a utahování tam prostě a jednoduše je a já se smála na celé kolo.

Obávala jsem se jediného tématu, které (skoro pokaždé, když ho tam autor nacpe) by automaticky všechno zkazilo - ale ne, nebojte. Romantika úrovně nula. No, vzhledem k tomu, že má Loki manželku, něco málo být muselo, ne? Tedy - má manželku a za ta staletí, co je kráska ve stavu podobnému komatu, měl hafo "milenek" - stejně se té romantiky nedočkáte a buďte za to vděční.
Zkazilo by to celkový dojem a přišli byste o dost vtípků na účet nebohých dam v nesnázích.

Lhář je celkově vzato oddechová knížka, kterou autor původně ani vydávat nechtěl a povídky s Lokim psal pro pobavení přátel, kteří ho nakonec k vydání přemluvili - a podle toho to i vypadá. Knihou zklamaná nejsem a s klidem prohlásím, že ani vy byste nemuseli být - je to prostě a jednoduše oddechovka.

Jakub Ćwiek - Lhář 1Překlad: Robert Pilch
Vydal: Triton, 2011
Forma: Brožovaná
Počet stran: 256
Cena: 259 Kč