12. kapitola

Drahá Yoku, je to přesně naopak. Já píšu Alexe ;)

  

Spolupráce s Bee

12. kapitola

Shaw se trochu zaseknul, ale pak se jen narovnal a ukradl si jeden z mnoha polibků. Netušil, co má na tohle říct, protože tyhle situace nezvládal levou zadní. Když ho Collins tak pečlivě namydlil, sebral z rohu vany sprchový gel a nalil si trochu do rukou. Těmi potom začal krouživými pohyby mapovat Nathanielovo tělo a spokojeně se usmíval.

"Hele, jak dlouho se známe?" vydechl Nate po chvíli a opřel špičku svého ukazováčku o jeho bradu.

"Dva týdny, tři dny a nějakých šestnáct hodin. A spíme spolu podruhé ve čtyřiadvaceti hodinách. Proč se ptáš?"

"Kde ses sakra dozvěděl, co na mně platí?" Nathaniel se usmál a v očích se mu rozhořely ohníčky.

„Ale, ale, mládě tě nedokázalo pořádně uspokojit?“ zasmál se a okamžitě se mu vybavila scéna z bordelu, jak se na něj Nate pomalu otáčel, zatímco osoba pod ním vypadala, jakoby chtěla zmizet za nejbližší závěs. První myšlenka, která ho napadla, byla „Sakra, je vůbec plnoletej?“, ale nejspíš byl, jinak by tam nepracoval.

"Vincent? Snad bys na něj nežárlil..." rýpl ho Nathaniel pod žebra a rozesmál se. "Ten samozřejmě ví, co na mně platí, ale musel jsem mu to říct."

„Jestli jsi mu to musel říkat, tak to není milenec. Když si někoho zaplatím, tak čekám, že mu nebudu muset nic říkat, ne?“ zeptal se a mydlení těla přešlo v rafinované hlazení.

"Byl tak vystrašený, že jsem z něj málem nedostal ani slovo. Ale náhodou, učí se rychle... A kromě toho - nikdy jsem neříkal, že je můj milenec," Nate přimhouřil oči a poddal se těm dotekům. Že by druhé kolo? Proti nebyl. Měli celou noc.

„Ne, nežárlím,“ usmál se. „Ale uspokojí tě, jako já? Hm?“ Vklínil se mezi jeho nohy a trochu přitlačil. „Co tedy pro tebe je? Naučit se něco rychle neznamená kvalitní sex,“ zafuněl mu lehce do ucha a přitiskl ho na sebe.

"Žárlíš, až se ti kouří z hlavy," poznamenal Nate klidně. "Jinak by ses takhle neptal... Žárlíš na kluka, kterýho jsi viděl jen jednou a už vůbec ne pořádně... ale je to roztomilé... A ano, uspokojí mně, je to takové mláďátko k pomazlení."

„Výborně, tak tedy dobrou noc,“ pustil ho Shaw a mrknul na něj. Rychle ze sebe opláchl mýdlo, a pak si omotal kolem boků bílý ručník. Když mláďátko, tak mláďátko... Cestou z koupelny se tlumeně smál a nevěřícně kroutil hlavou.

Collins tam zůstal chvíli překvapeně sedět, ale potom zaklonil hlavu a rozesmál se na celé kolo. On doopravdy žárlil! Předtím řečené myslel víceméně spíš jako vtip, ani ve snu by ho nenapadlo, že by to Alex mohl vzít vážně... Když se dosyta vysmál, pohlédl na svůj klín a povytáhl obočí. Klidně by si dal druhé kolo, ale po tomhle výstupu už asi Alexe nepřemluví. Škoda toho.

Zavřel za sebou dveře od pokoje a ručník hodil na skříň. Ze šuplíku si vytáhl čisté boxerky a oblékl se. Ten zrzavej parchant! Vážně začal pociťovat něco, co se mu vůbec nelíbilo. Musí se konečně sebrat. Sebral ze skříňky krabičku cigaret a zapálil si. Pak se natáhl naznak na postel a rozesmál se. Tohle bylo bláznivé období. Vždyť se ani nechoval, jako on. Zhluboka natáhl a snažil se pořádně uklidnit. Po chvilce se mu to i povedlo. Ještě než si lehnul, otevřel dveře na balkón, aby dovnitř pronikl čerstvý vzduch. Díky tomu se mu podařilo přeslechnout slabé vrznutí svých pokojových dveří. A když se otočil, stál tam Collins, kolem pasu měl ručník, ale ani ten nedokázal schovat všechno. Zvláště když se o to Nate evidentně ani nesnažil.

"Přišel jsem ti popřát dobrou noc," usmál se na něj svůdně s přimhouřenýma očima. A pak se plácl do čela, jakoby si na něco vzpomněl: "Nemáš tu náhodou dobrý lubrikační krém? To víš, když jsi mě tak opustil... A nechce se mi chodit za Vincentem, po kvalitním sexu by to byl skoro hřích..."

„Noční stolek, druhé šuple,“ odpověděl prostě a natáhl se na záda s rukama za hlavou a zavřel oči. Deka ho přikrývala jen od pasu dolů a kromě boxerek nic neměl. Slyšel, jak Collins pomalu přechází k nočnímu stolku. Ani se nepohnul, natož aby otevřel oči. Najednou nalevo vedle něj dopadlo jeho tělo.

"Mimochodem, to nevíš, že lépe se mazlí s něčím, co není sotva odrostlé mámině sukni?" zeptal se Nathaniel klidně.

„Hmmm,“ zamumlal a mírně se usmál. Vážně ho zajímalo, za jak dlouho to vzdá. Neměl ho provokovat s Vincentem.

Jenže neznal Nathanielovu povahu tak dokonale... On se totiž nevzdával. Ne v posteli. Přisunul se těsněji k jeho boku a sklonil se nad jeho netečnou tvář.

"Jsi neskutečně sladký, když žárlíš na kluka, který se ti nemůže rovnat..."

Otevřel jedno oko a povzdechl si. „Nepřišel jsi náhodou pro něco?“

"Ano, ale na co lubrikant, když tu mám tebe..."

Ušklíbnul se a otevře i druhé oko. „Tak co chceš?“ Málem se lekl, když zjistil, jak moc blízko Collins je.

"Netvrď mi, že dospělej chlap, kterej je v posteli fantastickej, může žárlit na kluka, kterýho ani pořádně neviděl..." Nathaniel se usmál a jeho ruka přejela Alexovi od krku dolů po břiše a vklouzla pod pokrývku.

Přimhouřil oči a rozhodl se, že nedá nic najevo. Ta ruka ho nenechávala chladným. „Lichotky nezabíraj.“

"To je ovšem škoda, protože ti hodlám lichotit dál... Byl jsi úžasnej, jak včera, tak dneska." Ruka postupovala dál, až za jeho boxerky a neomylně se mohla přesvědčit, že lichotky možná nezabírají...

"Nerad se vzdávám kvalitního sexu... Hm, krásného milování..."

„Vážně? A čeho ještě?“ zeptal se a pohledem sjel k jeho ruce. Byl v pokušení se na něj vrhnout, ale...

"Nerad se vzdávám lidí, se kterými je mi dobře..." zašeptal po chvíli Nathaniel.

„Slyšel jsem dobře?“ usmál se a prudce přetočil Collinse pod sebe. Ručník, který měl omotaný kolem pasu se už dávno válel na zemi, a tak pod ním ležel v rouše Adamově. A byl krásný.

"Slyšel," usmál se Nathaniel neochvějně a objal ho kolem pasu. "Nerad se vzdávám lidí, se kterými je mi dobře... A s tebou je mi dobře." Pohladil ho po tváři. "A vážně jsi rozkošný, když žárlíš..."

„Že tě zase připoutám k posteli?“ vyhrožoval Shaw a rukou mu přejel po podbřišku. Jen lehce, aby to cítil, ale zároveň aby ho to šimralo. „Hm?“

Nate znovu přimhouřil oči a olízl si rty. "Nikdy bych neřekl, že budu mit vůči sobě sadomasochistické, nebo snad submisivní sklony..."

„Hm? Nechám tě volného. Bude to živelnější,“ zasmál se krátce a přisál se mu na rty. Do mysli se mu vkradl pocit, že si ho docela i oblíbil, že ho začíná mít rád.

"Ach, tedy mne hodláš týrat mnohem rafinovaněji než pouty? To si dám líbit." Nathaniel se usmál a pak schválně natáhl ruce dozadu. "Jsem jen tvůj."

„To říkáš všem?“ zeptal se a zalehl ho trochu víc. Rukama přejížděl po holé kůži a natiskl se na něj, co nejvíce mohl.

"Zase žárlíš?" opáčil Nathaniel otázkou a ovinul mu nohy kolem boků.

„Když řeknu, že ano?“ odpověděl mu otázkou a olíznul mu krk.

"Hm, nechám tě, abys mi předvedl, že jsi lepší a že nikdo jako ty už se nenarodí."

„Předchozí  chvilky ti nestačily?“

"Jako pravý muž ze sebe v souboji s protivníkem vydáš maximum," ušklíbl se Nathaniel.

„Neutahuj si ze mě,“ zavrčel a kousnul ho do ramene, kde mu zanechal znaménko. Bude ráno zuřit, až to zjistí. Už se těšil, až si ho bude udobřovat.

"Myslím to vážně, jsem o tom přesvědčený... au!!! Ty potvoro!" zasténal, když ucítil jeho zuby.

„To nezní moc bolestivě,“ usmál se a přirazil svůj klín k jeho. Oba byli až moc vzrušení, až moc chtiví.

"Tohle ti nestačí?!" Už namáhavě oddechoval a vyslovoval s jistou námahou. Nebylo tak úplně snadné ho zbavit sebekontroly, ale když už se to podařilo, stálo to za to.

„Nestačí,“ zašeptal mu do ucha a políbil ho těsně pod něj. Jen tak trochu se pohnul a zasténal, jak se jejich klíny o sebe třely. Collins mu moc nepřidával, když ho k sobě tisknul nohama. Už pomalu, ale jistě ztrácel i poslední špetku sebekontroly.

"Sakra, tak už to udělej!" zasípal mu Nathaniel udýchaně do ucha a přitiskl si ho blíž. Toužil po něm tak, že se mu málem točila hlava.

„Až tak moc to chceš?“ zasmál se tiše a zalapal po dechu, když Nate stiskl jeho boky a přitiskl ho tak na sebe. S námahou natáhl ruku po šuplíku, aby vytáhl kondom, když v tom se Collins zavrtěl. „Aaah, nech mě udělat aspoň tohle, když to tak chceš,“ zasténal a pokusil se hodit naštvaný pohled na svíjející se tělo pod sebou.

"Skoro bych tě to nechal udělat i na ostro!" vyrazil ze sebe Nathaniel, ale pak ho poslechl, přestal se vrtět a ležel pod ním jako hadrová panenka, s vyklenutými boky a zadkem na jeho stehnech. Rukama svíral příčky postele a zhluboka trhaně oddechoval. A klouzal očima po jeho těle, jakoby se nemohl vynadívat.

Pousmál se nad jeho nedočkavostí a svléknul si boxerky. Zuby natrhnul obal kondomu a v tu chvíli Nate ožil a jal se ho nasazovat sám.

„Po-počkej,“ vydechl, když se ho dotkly jeho ruce a čelem se opřel o Nathanielovo rameno. Navlékal pomalu a s lišáckým úsměvem. Když Nathaniel dokončil, co chtěl, objal ho kolem krku a nohama pevně kolem boků.

"Tak pojď, pojď... Ukaž mi, že s Vincentem není oč stát," provokoval ho tiše a ještě se o něj trochu třel a líbal ho všude, kde dosáhl.

Jen něco nesrozumitelně zavrčel a pronikl do něj na jeden příraz. Chtěl to, má to mít. Collins mu zatnul nehty do boku a do ramene. „Moc mě neprovokuj!“

Už z něj kloudnou větu nedostal, jen vzrušené zasténání, skoro výkřik. Potom následovala takřka zuřivá snaha ho přimět, aby něco dělal, aby tam jen tak nebyl...

"Sakra! Sakra! No tak! Prosííím!"

Vsunul mu ruku pod hlavu a chytil ho za vlasy, aby mu ji trochu zaklonil a mohl se věnovat v plné kráse jeho krku. A pak začal přirážet, sice pomalu, ale aspoň si nemohl jeho společník na nic stěžovat.

Nathaniel si už nestěžoval, ani by ho to nenapadlo. Jen měl pocit, že se v něm svíjí každý jeho nerv a každá částečka kůže, kde se do Alex dotkl, ho pálí, jak ocejchovaná. Nechal ho, ať si s ním dělá co chce, jen vzlykal a sténal, když to dělal moc pomalu, důkladně... A doháněl ho tím k šílenství.