24. kapitola
Můžete mi někdo říct, proč pokaždý, když usnu, mě někdo vzbudí? Rozespaně jsem si promnul oči a otevřel je. Závěsy v pokoji byly zatažený, přes odér chlastu se nedalo pomalu dejchat a Yu se na posteli muchloval s nějakou blondýnou. Přednosti měla víc než obstojný a slastně přivírala oči, když jí Yu líbal na krku. Bože, vážně to musej dělat teď? Něco sem zavrčel a shodil ze sebe peřinu. Že bych z toho byl nějak extra odvázanej, to fakt ne. Klidně bych spal dál, ale kam až by mohl frajírek zajít a ta blondska by asi jen u vzdychání nezůstala.
"Děcka...," promluvil sem relativně v klidu a pozoroval jejich reakci, respektive nereakci. No dobře, chtěl jsem bejt hodnej, asi mi to moc nevyšlo. Zhluboka sem se nadechl, zaklonil hlavu a vydechl.
"Hej! Blondýno," zavolal jsem na ní a ona sebou cukla a otočila se na mě. No, upřímně? Myslel jsem, že Yu má lepší vkus. Měla sice pověstně modrý oči, ale to byla asi jediná hezká věc na jejím ksichtě. Tuna mejkapu určitě zakrývala hromadu "vad", který maj holky v jejím věku, rty neměla vůbec plný, jen takovou úzkou čárku a hrozně malý oči.
"Co je? Chceš se přidat?" zeptala se, lacině se usmála a zamrkala umělýma řasama. Protočil jsem oči. Přesně tenhle typ lidí nesnášim, ale co se dalo dělat?
"Vypadni. Je mi jedno, jestli půjdeš dobrovolně, nebo tě vykopnu já, ale v tomhle pokoji bude prostě klid!"
"No tak to teda ne," ozval se Yu a obtočil ruku kolem jejího pasu. Rázně sem přešel k posteli, chytil ji nad loktem a vytáh z postele. Aspoň že to spodní prádlo na sobě měla. Líným krokem jsem jí táhnul ke dveřím a ona si ještě sbírala ty svoje hadry. Vystrčil jsem jí před dveře a byl to skvělej pocit, když sem jí prásknul dveřma před tim jejím překvapenym ksichtem a ještě u toho naschvál zamával se slovy: "Pá, pá". Asi ji často kluci nevyhazujou ze svejch pokojů. Hold smolík, blondsko.
"Jestli jí chceš následovat, prosim," řekl jsem směrem k Yuovi, rozhrnul jednu část závěsu a otevřel okno, abych vyvětral. Jen se na mě hodně překvapeně podíval, asi se mu tohle ještě nestalo.
"Jsem rád, že souhlasíš," usmál sem se potěšeně a šel si zase lehnout.
"Hm, Alexi?" Právě sme seděli s klukama u stolu, pili kafe, před náma bylo několik talířů se šunkou, sýrem, máslem, marmeládou a všim možnym. Prostě snídaně alá švédký stůl. Seděl sem úplně stranou, upíjel kafe, jedl chleba, četl nějakej časák a absolutně nevnímal okolí.
"Vy ste měli nějakou návštěvu?" zeptal se Romeo a dál nevzrušeně kousal housku. V tu chvíli cinkl něčí nůž o talíř a majitel po mě hodil nehezký pohled.
"Ne, Yu měl návštěvu, když já jsem spal," odpověděl jsem a jmenovaný se viditelně oddychl.
"No, já jen, že od vás odcházela nějaká holka a šíleně u toho nadávala. Půlku patra vzbudila," vysvětloval dál a těkal pohledem ze mě na svýho kámoše. Nejspíš čekal, že se dozví nějaký detaily.
"To víš, přerušil jsem jim radovánky a vykopnul jí. Chtěl jsem spát," odpověděl jsem a Romeo najednou úplně zrudnul
a z očí mu začaly téct slzy, to samé Kirovi a Shinovi. Tak trochu jsem nechápal proč. Co je vtipnýho na tom, že sem vyhodil Yuovu holku, když chtěli hupsnout do nejlepšího? Vsadim se, že kdybych to udělal někomu jinýmu, rozbije mi za to hubu.
"Tak prej tenhle si to nenechá líbit, Dirku," ozval se příchozí Tilo a zeširoka se usmíval.
"Vyspal ses?" zeptal se mě.
"Skvěle," kývl jsem a znovu se věnoval kávě. A takhle proběhlo naše ráno. Yu na mě radši nemluvil, asi hrál uraženého, Tilo se bavil a ostatní CBčka taky, což mi vyvolalo menší úsměv na tváři, kterej trval skoro celý den. Říkám skoro celý, protože odpoledne sem byl nervózní jak prase. Hotel byl hned vedle arény, ve který sme měli hrát. Samozřejmě, že sme tak byli asi od tří odpoledne, takže fanoušci nás fakt neuviděj přijíždět. Stavěla se stage, všechno se dolaďovalo, zapojovalo, odpojovalo a my vybírali, co vzít na sebe. Většina z nás na sebe překvapivě narvala něco červenočernýho. Já měl černý džíny, bílý tílko a červenočernou košili, glády samozřejmě nechyběly. Yu na sebe oblíknul kapsáče a černý tílko s červenym potiskem. Co sem viděl Erika, tak ten na sobě měl bílý roury, černý kozačky a takový divný černý triko, který bylo místy roztrhlý a zevnitř tý díry byla našitá červená síťka. Jelikož už byl v maskérně, tak měl oči obtáhlý černou tužkou a černofialový stíny. Kadeřnice mu vlasy vyfoukala a nagelovala do prapodivnýho tvaru, ale tak, aby mu vynikl ten fialovej melír. Ale slušelo mu to. Strify se pro dnešek rozhodl vydávat za poslušnýho školáčka. Měl černý kalhoty, bílou košili a přes ní takovou tu pruhovanou vestičku červenočerný barvy. Tentokrát byl nalíčenej decentně, měl jen černou tužku a vlasy vyfoukaný, učesaný a narovnaný do obvyklýho účesu. Romeo byl jako vždycky celej v černym, jen Kirouš jako jedinej naopak celej v bílým a přes ramena měl hozenou bílou koženou bundu. Vlasy měl vyfoukaný do takovýho toho "sluníčka". Abyste rozuměli, nagelovaný do těch přiblblejch špiček kolem celý hlavy. Shin na sobě měl bílý triko se dvěma černými pruhy, černou mikinu a tmavě červený džíny. Svoje blond
barvený vlasy měl vyfoukaný jak emouš a na tváři zdravíčka. Ale ty byly tak výrazný... No tohle se evidentně maskérce nepovedlo. No, abych se vrátil k sobě, mně ta ženská namalovala docela obstojně. Měl jsem černý stíny nakombinovaný s červenejma. Docela se mi to i líbilo. Pak přišel na řadu druhej krok a to byly vlasy. No a jelikož je mam od přírody rovný..., mohla se vztekat jak chtěla, ale nebylo jí to nic moc platný. Takže mi umyla hlavu, zastřihla konečky, vyfoukala a byl sem hotovej. Se stefanem to měla docela těžký, protože ten už sestřih měl a ani za nic na světě ho nechtěl změnit, takže když s nim skončila, dost solidně mi připomínal Sasukeho. Teda na ten menší detail, že Sasík neměl oči obtáhlý linkou, ale pohoda. Jenže najednou k nám dozadu přikvačil Tilo, že za pět minut jdeme nahoru, tak ať pohnem prdelí. Takže super. Určená doba uplynula hrozně rychle a já najednou šel po úzkym schodišti na stage, v ruce Yuoovo trsátko a absolutně sem nevěděl, která bije. Sice mi to došlo, ale... S Danem sme si vyměnili místa, takže on stál u kláves a já držel kytaru. Erik šel k mikrofonu, Stefan si sedl za bicí a Páťa se ujal basovky. V celý hale byla tma, takže nikdo ještě nevřískal, ale hned, jak se rozsvítily reflektory, halou se ozval ohlušující řev. Tak trochu mi z toho zalehly bubínky, ale nevadí. Ta hala byla kurevsky velká! V takový sme ještě nehráli. Každopádně sem si to hodlal užít se vším všudy.
"Ahoj!" zařval Erik do mikrofonu a odpovědí mu byl neskutečný řev,"My jsme Demons, předkapela Cinema Bizarre. Zahrajem vám tu pár písniček, a pak nastoupí největší hvězdy večera!" dořekl a sledoval, jak fansky nehorázně ječí a tleskají. Jako první jsme jim zahráli Deeper to Hell, ale teprve při třetí písničce se pořádně rozjely, začaly zpívat s náma. Bylo to něco neuvěřitelnýho. Zatímco u Rolfa v klubu sem se cítil jako doma, tady sem se cítil jako někdo a náležitě toho využíval. Andrenalin stoupal a prsty přejížděly po strunách kytary. Byl jsem jako v extázi. Fansky řvaly a chtěly víc a víc a my jim to dopřáli. Jako poslední jsem jim dali tu nejpomalejší, kterou jsem složil a to dokonce brečely. Vytleskaly si pak ještě dvě bonuskovky a my se s úsměvem na tváři pakovali, aby nastoupily největší hvězdy večera. Když sem procházel kolem Yua, ukázal sem mu zdviženej palec a on se na mě usmál. Byl jsem dneska nadmíru spokojenej.
"Děcka...," promluvil sem relativně v klidu a pozoroval jejich reakci, respektive nereakci. No dobře, chtěl jsem bejt hodnej, asi mi to moc nevyšlo. Zhluboka sem se nadechl, zaklonil hlavu a vydechl.
"Hej! Blondýno," zavolal jsem na ní a ona sebou cukla a otočila se na mě. No, upřímně? Myslel jsem, že Yu má lepší vkus. Měla sice pověstně modrý oči, ale to byla asi jediná hezká věc na jejím ksichtě. Tuna mejkapu určitě zakrývala hromadu "vad", který maj holky v jejím věku, rty neměla vůbec plný, jen takovou úzkou čárku a hrozně malý oči.
"Co je? Chceš se přidat?" zeptala se, lacině se usmála a zamrkala umělýma řasama. Protočil jsem oči. Přesně tenhle typ lidí nesnášim, ale co se dalo dělat?
"Vypadni. Je mi jedno, jestli půjdeš dobrovolně, nebo tě vykopnu já, ale v tomhle pokoji bude prostě klid!"
"No tak to teda ne," ozval se Yu a obtočil ruku kolem jejího pasu. Rázně sem přešel k posteli, chytil ji nad loktem a vytáh z postele. Aspoň že to spodní prádlo na sobě měla. Líným krokem jsem jí táhnul ke dveřím a ona si ještě sbírala ty svoje hadry. Vystrčil jsem jí před dveře a byl to skvělej pocit, když sem jí prásknul dveřma před tim jejím překvapenym ksichtem a ještě u toho naschvál zamával se slovy: "Pá, pá". Asi ji často kluci nevyhazujou ze svejch pokojů. Hold smolík, blondsko.
"Jestli jí chceš následovat, prosim," řekl jsem směrem k Yuovi, rozhrnul jednu část závěsu a otevřel okno, abych vyvětral. Jen se na mě hodně překvapeně podíval, asi se mu tohle ještě nestalo.
"Jsem rád, že souhlasíš," usmál sem se potěšeně a šel si zase lehnout.
"Hm, Alexi?" Právě sme seděli s klukama u stolu, pili kafe, před náma bylo několik talířů se šunkou, sýrem, máslem, marmeládou a všim možnym. Prostě snídaně alá švédký stůl. Seděl sem úplně stranou, upíjel kafe, jedl chleba, četl nějakej časák a absolutně nevnímal okolí.
"Vy ste měli nějakou návštěvu?" zeptal se Romeo a dál nevzrušeně kousal housku. V tu chvíli cinkl něčí nůž o talíř a majitel po mě hodil nehezký pohled.
"Ne, Yu měl návštěvu, když já jsem spal," odpověděl jsem a jmenovaný se viditelně oddychl.
"No, já jen, že od vás odcházela nějaká holka a šíleně u toho nadávala. Půlku patra vzbudila," vysvětloval dál a těkal pohledem ze mě na svýho kámoše. Nejspíš čekal, že se dozví nějaký detaily.
"To víš, přerušil jsem jim radovánky a vykopnul jí. Chtěl jsem spát," odpověděl jsem a Romeo najednou úplně zrudnul
a z očí mu začaly téct slzy, to samé Kirovi a Shinovi. Tak trochu jsem nechápal proč. Co je vtipnýho na tom, že sem vyhodil Yuovu holku, když chtěli hupsnout do nejlepšího? Vsadim se, že kdybych to udělal někomu jinýmu, rozbije mi za to hubu.
"Tak prej tenhle si to nenechá líbit, Dirku," ozval se příchozí Tilo a zeširoka se usmíval.
"Vyspal ses?" zeptal se mě.
"Skvěle," kývl jsem a znovu se věnoval kávě. A takhle proběhlo naše ráno. Yu na mě radši nemluvil, asi hrál uraženého, Tilo se bavil a ostatní CBčka taky, což mi vyvolalo menší úsměv na tváři, kterej trval skoro celý den. Říkám skoro celý, protože odpoledne sem byl nervózní jak prase. Hotel byl hned vedle arény, ve který sme měli hrát. Samozřejmě, že sme tak byli asi od tří odpoledne, takže fanoušci nás fakt neuviděj přijíždět. Stavěla se stage, všechno se dolaďovalo, zapojovalo, odpojovalo a my vybírali, co vzít na sebe. Většina z nás na sebe překvapivě narvala něco červenočernýho. Já měl černý džíny, bílý tílko a červenočernou košili, glády samozřejmě nechyběly. Yu na sebe oblíknul kapsáče a černý tílko s červenym potiskem. Co sem viděl Erika, tak ten na sobě měl bílý roury, černý kozačky a takový divný černý triko, který bylo místy roztrhlý a zevnitř tý díry byla našitá červená síťka. Jelikož už byl v maskérně, tak měl oči obtáhlý černou tužkou a černofialový stíny. Kadeřnice mu vlasy vyfoukala a nagelovala do prapodivnýho tvaru, ale tak, aby mu vynikl ten fialovej melír. Ale slušelo mu to. Strify se pro dnešek rozhodl vydávat za poslušnýho školáčka. Měl černý kalhoty, bílou košili a přes ní takovou tu pruhovanou vestičku červenočerný barvy. Tentokrát byl nalíčenej decentně, měl jen černou tužku a vlasy vyfoukaný, učesaný a narovnaný do obvyklýho účesu. Romeo byl jako vždycky celej v černym, jen Kirouš jako jedinej naopak celej v bílým a přes ramena měl hozenou bílou koženou bundu. Vlasy měl vyfoukaný do takovýho toho "sluníčka". Abyste rozuměli, nagelovaný do těch přiblblejch špiček kolem celý hlavy. Shin na sobě měl bílý triko se dvěma černými pruhy, černou mikinu a tmavě červený džíny. Svoje blond
barvený vlasy měl vyfoukaný jak emouš a na tváři zdravíčka. Ale ty byly tak výrazný... No tohle se evidentně maskérce nepovedlo. No, abych se vrátil k sobě, mně ta ženská namalovala docela obstojně. Měl jsem černý stíny nakombinovaný s červenejma. Docela se mi to i líbilo. Pak přišel na řadu druhej krok a to byly vlasy. No a jelikož je mam od přírody rovný..., mohla se vztekat jak chtěla, ale nebylo jí to nic moc platný. Takže mi umyla hlavu, zastřihla konečky, vyfoukala a byl sem hotovej. Se stefanem to měla docela těžký, protože ten už sestřih měl a ani za nic na světě ho nechtěl změnit, takže když s nim skončila, dost solidně mi připomínal Sasukeho. Teda na ten menší detail, že Sasík neměl oči obtáhlý linkou, ale pohoda. Jenže najednou k nám dozadu přikvačil Tilo, že za pět minut jdeme nahoru, tak ať pohnem prdelí. Takže super. Určená doba uplynula hrozně rychle a já najednou šel po úzkym schodišti na stage, v ruce Yuoovo trsátko a absolutně sem nevěděl, která bije. Sice mi to došlo, ale... S Danem sme si vyměnili místa, takže on stál u kláves a já držel kytaru. Erik šel k mikrofonu, Stefan si sedl za bicí a Páťa se ujal basovky. V celý hale byla tma, takže nikdo ještě nevřískal, ale hned, jak se rozsvítily reflektory, halou se ozval ohlušující řev. Tak trochu mi z toho zalehly bubínky, ale nevadí. Ta hala byla kurevsky velká! V takový sme ještě nehráli. Každopádně sem si to hodlal užít se vším všudy.
"Ahoj!" zařval Erik do mikrofonu a odpovědí mu byl neskutečný řev,"My jsme Demons, předkapela Cinema Bizarre. Zahrajem vám tu pár písniček, a pak nastoupí největší hvězdy večera!" dořekl a sledoval, jak fansky nehorázně ječí a tleskají. Jako první jsme jim zahráli Deeper to Hell, ale teprve při třetí písničce se pořádně rozjely, začaly zpívat s náma. Bylo to něco neuvěřitelnýho. Zatímco u Rolfa v klubu sem se cítil jako doma, tady sem se cítil jako někdo a náležitě toho využíval. Andrenalin stoupal a prsty přejížděly po strunách kytary. Byl jsem jako v extázi. Fansky řvaly a chtěly víc a víc a my jim to dopřáli. Jako poslední jsem jim dali tu nejpomalejší, kterou jsem složil a to dokonce brečely. Vytleskaly si pak ještě dvě bonuskovky a my se s úsměvem na tváři pakovali, aby nastoupily největší hvězdy večera. Když sem procházel kolem Yua, ukázal sem mu zdviženej palec a on se na mě usmál. Byl jsem dneska nadmíru spokojenej.
Komentáře
Okomentovat