25. kapitola

Ležel jsem na posteli s jednou rukou za hlavou a přemýšlel, jestli mu mám, nebo nemám zavolat. Bylo to jednoduchý. Prostě ten zelenej telefonek zmáčknu, nebo mobil poletí do opačnýho rohu pokoje. To bych se ale musel napřáhnout a tim bych vzbudil Yua. Lehce sem pootočil hlavou a podíval se na postavu, která ke mně ležela zády a v klidu si oddechovala. Jemu se to chrápalo! On neměl výčitky! Já si z noci houby pamatoval a ještě teď sem cítil pachuť všeho možnýho, co sme včera vypili. Nakonec jsem si hlasitě povzdechl,položil mobil na noční stolek vedle postele a pomalu se zvedl. Tohle nemá cenu. Potichu jsem si to namířil do koupelny a zamknul za sebou dveře. Potřeboval jsem nutně do sprchy. Byl jsem zpocenej, lehce na nervy, lehce unavenej a potřeboval jsem se probrat. Takže hezky všechno, co jsem měl na sobě šlo dolů, překvapivě to byly jen boxerky, což mě hodně znepokojovalo, jelikož Yu byl nahej. Ani si nechci představovat, co se v noci dělo. Stoupnul jsem si pod sprchu, pořádně se vydrbal, abych ze sebe smyl ten smrad kouře a všeho ostatního. Sprcha byla balzámem pro moje unavený svaly a napnutý nervy. S povzdechem jsem vypnul teplou vodu a na krátkou chvilku zapnul studenou, aby oživila funkci mého mozku a já mohl vylézt. Kolem boků jsem si omotal ručník a stoupl před umyvadlo. Rukou jsem přejel po zapařeným zrcadle, abych na sebe viděl. V ten moment se mi lehce zamotala hlava a vybavil se mi kus včerejší noci.

Yu mě podpíral a společně jsme se pomalu potáceli po tiché chodbě k nám do pokoje. Všechno se se mnou točilo a bylo mi špatně. Křečovitě sem se ho držel a přitom se přiblble usmíval. Přišlo mi, že voní skoro stejně jako Timo, a tak jsem mu přitiskl rty na krk. Lehce se usmál a otevřel dveře do pokoje.

Do hajzlu! Jsem kretén. Co když to zašlo dál? Zvedl jsem hlavu a díval se na svůj odraz v zrcadle. Vážně se nestalo nic jinýho? Fakt sme se jen prostě ožrali a ráno se vzbudili vedle sebe? Omyl, já se vzbudil, Yu ještě chrápe.

"Bezva Alexi! Máš okno, s největší pravděpodobností si se vyspal se svym idolem a máš úplný okno," pronesl jsem nahlas a "povzbudivě" se usmál na svůj odraz v zrcadle.

Yu mě povalil na postel a začal mě líbat na krku. Ruce mi přitiskl do polštáře nad hlavou a druhou rukou mi zajel pod triko. Nemůžu říct, že to nebylo příjemný, ale když začínal klouzat níž, ozvalo se svědomí.

"Dirku, Dirku, Dirku," zamumlal sem opile a trochu se zamrcasil, abych upoutal jeho pozornost. Něco mi nesouhlasně zamručel do krku a dál pokračoval v dosavadní činosti.

"Alexi Olivere Neumane," napodobil jsem hlas svého otce,"jsi pěkně v hajzlu!" A najednou něco cvaklo. Předpokládal jsem, že to byl zámek dveří.

"Budeš to tu bloko-, Hej, co ti je?" spustil Yu hned ve dveřích. Neměl jsem sílu se na něj dívat. Vždyť já právě podvedl svýho kluka! A svědomí mi to bude dávat sežrat po zbytek turné. Bezvadný!

"Hele, klídek, nespali sme spolu. Bolí tě snad prdel? Mě teda ne. A věř mi, kdybys mi ho kouřil, určitě bychom u toho neskončili."

Úlevně sem si oddechnul. Alespoň, že tak. Ne, že by za ten hřích nestál, ale... Je tu to ale no. A to sem si plánoval, jak to všechno bude v pohodě, jak budeme jen chlastat, Yu si bude balit nějaký blondýny (upřímně, vážně sem si myslel, že má lepší vkus) a já budu pít jednu vodku s džusem za druhou. Ale pravidla jsou na co? No přece na to, aby se porušovala. A jak koukám, ani jedno pravidlo nezůstane v pohodě. Jen sem na Yua hodil omluvnej pohled a z koupelny vypadnul. Prostě toho na mě bylo trochu moc za tu "chvilku" co sem vzhůru. A sotva sem si sednul na postel, vletěla dovnitř pokojská s tim vozejkem, kde má koš na špinavý osušky a haldu novejch, čistejch. Jen co mě viděla, zrudla a okamžitě vycouvala s tím, že se moc omlouvá, že v tuhle dobu už na pokojích nikdo nebývá, že je tu nová a ať si nestěžujeme šéfovi. Jen sem jí pokýval hlavou, že rozumím, a pak viděl jen její rudý obličej mizet za dveřmi. To nám ten dnešek pěkně začíná...

Na tý obědosnídani, nebo co to mělo bejt, sme s klukama vyžrali celej švédskej stůl, a když to hovado jménem Stefan prohlásilo, že si chce ještě přidat, vrchní tam sebou málem šlehnul. Jasně, že byl ještě nalitej ze včerejška. Asi sme tu udělali Tilovi menší ostudu. Ale mam dojem, že od kluků je na to zvyklej. Vlastně, všichni u stolu byli tak trochu ještě líznutý. A Tilo chyběl, proto byl takovej klid. Yu ještě nedorazil, takže sem nemusel čelit jeho pobavenejm pohledům. Sem idiot. Je fakt, že prdel mě nebolela, ale hlava jo. Taky je pravda, že kdybych s něčim začal, tak bych to taky dokončil, ale co já vim, co se včera dělo. Teda až na ty útržky... Který bych byl radši, aby se neobjevovaly.

"Brý poledne ve spolek," pozdravila hlasitě moje noční můra a kecla si na prdel vedle mě. Jen sem složil hlavu do dlaní a snažil se ignorovat.

"Hej, si v pohodě?" Položil mi ruku na rameno a donutil mě tak se na něj podívat. A kurva... Zásek...

Dívaly se na mě ty oči. Jeho oči. Tak plné touhy a chtíče, Stál jsem v rohu výtahu opřený o zábradlí a v prosklených stěnách a zavírajících se dveřích sledoval přibližujícího se Dirka. Oči se mu leskly - důkaz, že měl něco hodně upito - a usmíval se tím lišáckým způsobem, který mi přesně říkal: "Teď mi nemáš kam utéct a já toho hodlám využít." Začínalo mi bejt nesnesitelný horko, pokud to teda ještě šlo. Rukama jsem se víc opřel do zábradlí a přál si, aby se ta stěna za mnou stala alespoň na pár vteřin elastickou, nebo něco takovýho. Bohužel se nestalo a Yu se pořád přibližoval. A pak se ozvalo vysvobozující cinknutí a lehké houpnutí, jež znamenalo jediné - konečně ven z výtahu. Jenže jakmile sem se pustil, ráčil bych se rychle seznámit s matičkou zemí, kdyby mě Dirk nechytil.

"Si v pohodě?" zopakoval něčí hlas a já prudce zatřepal hlavou. Tohle by se mi během dne stávat nemělo. Prostě to půjdu vyspat. Nebo se o to pokusim. Neboj, já ti je budu vracet postupně, klidně i během koncertu.. Svědomí, to mi tu chybělo. Ale tak co. Ne, díky, nepotřebuju bejt mimo celý turné. Hele, a kdybych se vyspal, dáš mi pokoj? Si ještě rozmyslim...

"Sem v cajku, jdu na pokoj."

Jenže když sem přišel do pokoje, málem se z něj urychleně vypadnul a řikal si, že to sou blbý dveře. Ne, nebyly a vážně tam bylo uklizeno. Pokojská se činila. Nebo že by jich bylo víc? To mi bylo jedno. Průser byl, že sem se teď KURVA nevyznal v tom, kde mám hadry. Zalehnul sem do postele a vytáhl z kapsy mobil. Je nám líto, ale volaný účastník je mo-, drž hubu, krávo. Zase nedostupnej? Se na to vyseru. Zrovna, když ho potřebuju nejvíc. Jen se ujistit, že je to všechno v pohodě, že dnešek je jen blbej den, ale my dva fungujem dál. Zmučeně jsem vydechnul a zavřel oči.

Že bych usnul? Nejspíš jo, protože mě vzbudil nějaký podezřelý hluk od Dirkovy postele. Jen sem se převalil na druhej bok a zamumlal: "Řek sem ti, ať si ty kurvy taháš někam jinam." Na víc jsem neměl, ale byl jsem schopný otevřít dřív pusu, než oči, a to byl zázrak. Jenže když mi pak odpověděl hlas o poznání hlubší, že Yu tam neni, že šel pro další chlast a já ať zvednu prdel a koukám ho sem dovést, protože v tom kurevsky velkym hotelu určitě zapomněl, kde je jeho vlastní pokoj, tak sem se bez keců zvedl a vypadl z pokoje. Na odmlouvání sem byl moc rozchrápanej. A věřte mi, hádat se v rozchrápanosti není nejlepší nápad - vlastní zkušenost. Od fotra sem si za to vysloužil měsíc zaracha a ještě větší peklo doma. Ale to je minulost. Vlastně by mě docela zajímalo, jak dlouho mi ještě vydrží nevolat. Asi už je půlka baráku rozflákaná, protože jeho milovaný synek se před nim neposadil na prdel, jako to dělá většina lidí. Jak sem tak přemejšlel, ani sem si neuvědomil, že stojim před výtahem, kterej se otevřel. No dobře, už nastupuju. Zmáčknul sem první přízemí, kde měla bejt ona slavná kuchyň, kam šel Yu určitě ten chlast shánět. Jenže sotva výtah zastavil, otevřel, tak se mi naskytl pohled na trochu líznutýho Dirka, jak drží v ruce několik flašek pití a nohou si podupává do rytmu nějaký písničky.

"No to je dost, že jdeš. Kluci už maj absťák," pronesl sem tak trochu sarkasticky a on se na mě usmál. Zapadl do výtahu a jen, co se zavřely dveře, hned se na mě přitisknul a začal mě líbat. A já tam zkoprněle stál a nechal si to líbit. Timo, Timo, Timo! Zmlkni... A pak jsem mu to začal oplácet. Stejně nenasytným a nadrženým způsobem, ale... potom mi to došlo. Lehce jsem do něj strčil, aby se odtáhl a on poslechl. Díval se na mě docela překvapeně, ale já tam stál se skloněnou hlavou a v duchu si nadával do těch největších kreténů.

"Tohle nejde..."

"Jo ták, ty máš vlastně přítele. Hele, na toho se vyser. Stejně ti určitě zahejbá, kde může," zasmál se krátce a už se na mě chtěl zase vrhnout. Prudce jsem vymrštil ruku a opřel se mu do hrudníku, aby se ke mě nemohl přiblížit.

"To řikáš kvůli tomu, že si nikdy pořádnej vztah neměl nebo mě chceš prostě jen dostat do postele. A možná taky obojí, viď, Dirku?" řekl jsem a podíval se mu do očí. Už se neusmíval.

"Hele, vztahů sem měl plno-"

"Já nemyslim ty na jednu noc..."

"-takže bych o tom měl něco vědět ne? Neřikám, že v posteli bych tě nebral, ale co oči nevidí, to srdce nebolí. V tvym případě teda co neví mysl. Vždyť mu to nemusíš řikat." Jo, vychcanej je dost, to se musí nechat. Jenže já sem vychcanej a ještě tvrdohlavej, takže u mě momentálně pohořel.

"Ne, moje poslední slova: Nic nebude." Alespoň ne teď... Ale to sem si nechal pro sebe. Jenže on se na mě vševědoucně usmál, jako by věděl všechno. A to se mi nelíbilo. Vypadli jsme z výtahu a když Yu zapadl do pokoje, zůstal jsem ještě na chodbě a zavolal Timovi. Zvonilo to, konečně!

"Prosím?" ozval se hlas, kterej mýmu klukovi rozhodně nepatřil.

"A ty si KURVA kdo?!"