Nezapomenutelná noc

Anime: Naruto (Reálný svět)
Pár: Kakashi/Naruto
Varování: +18

Všude bylo plno lidí a každý měl někoho do páru. Jen on seděl u baru se skleničkou whisky v ruce a upíjel. Pak se otočil zády k pultu baru a opřel se o něj. Teď měl perfektní výhled na dění. Vlastně tohle byl takový jeho páteční rituál. Vždy po vyčerpávajícím pracovním týdnu na místní střední škole se sem chodil napít. Často se mu povedlo někoho dostat do postele, nebo naopak do postele někdo dostal jeho. Ale každé ráno se ten druhý probouzel sám, protože on zmizel dřív, než vysvitlo slunce. Nechtěl vidět ty šokované nebo samolibé obličeje. Už jednou se mu stalo, že naletěl. Probudil se s úsměvem, ale ledová sprcha ho zchladila. Rychle se oblékl a vypadl. Takové ráno už opravdu nechtěl zažít. Při téhle vzpomínce se lehce zamračil a upil se skleničky.

Zpozorněl, když se otevřely dveře a dovnitř vešel velmi pohledný blonďák. Nedal se přehlédnout. Byl promočený na kost a pod přilehlým bílým trikem se rýsovaly lehce vypracované svaly. Bylo sice léto, k tomu všemu večer, ale občas sprchlo docela pořádně. A tenhle chudák vypadal, že to chytil v té největší špičce. Z konečků vlasů mu odkapávaly kapky vody a stékaly po andělské tváři. Jak rád by si ho ještě prohlížel, ale přišlo mu, že na něj zírá už dost dlouho. Odvrátil pohled a začal se znovu věnovat svojí skleničce. Ke vší smůle zjistil, že už je téměř prázdná. Otočil se zpět k pultu a kývl na barmana, aby mu dolil. Znal ho. Každý pátek sedával na stejném místě a dával si to samé pití. Ani se nemusel ptát, co si dá. Jen vytáhl skleničku, nalil, podal a bělovlasý muž mu kývl na znak díků.

"Jedno latté, prosím," ozval se vedle něj příjemný hlas. Takový ten jemně chraplavý, ale přesto jemný a neobvyklý, který se vám vryje do paměti. Musel se pousmát nad tím, jak o něm přemýšlí. Je to sotva pět minut, co přišel a už ho má plnou hlavu.
"Vy jste tu nový?" zeptal se slušně barman a postavil před něj objednané latté. Blonďák se jen usmál a přikývl.
"Vyloučili mě ze školy. Bydlím tu týden, jenže jsem ještě sháněl byt," odpověděl a upil z hrnku. Vyloučili? Při té větě zpozorněl. Rád by věděl za co, ale radši to nechal plavat. Přestávalo ho to tady bavit. Položil na stůl peníze, kývl na barmana a šel. Ani si nevšiml, že s ním se zvedl ještě někdo.
Vyšel ven a automaticky sáhl do kapsy u kalhot. Vytáhl z ní krabičku cigaret. Otevřel ji a ústy si jednu vytáhl. Sáhl do druhé kapsy v domnění, že je tam zapalovač, ale nic tam nebylo. Najednou se před ním objevila ruka a cigaretu mu zapálila.

"Díky," zamumlal a popotáhl. Neznámý mu opřel ruku o rameno a zezadu se na něj přitiskl.
"Nemáš zač."
Ten hlas, už ho někde slyšel. Naposled před třemi lety.
"Už je to dlouho, Itachi," promluvil a cítil, jak se osoba za ním usmála.
"Takže si mě pamatuješ? Jsou to tři roky, Kakashi," zašeptal a rukou si ho k sobě přitáhl. Kakashi se mu okamžitě vykroutil a otočil se k němu čelem.
"Tak co chceš?" zeptal se s cigaretou v puse a vydech kouř. Tuhle schopnost mu Itachi záviděl a hrozně ho to iritovalo.
"Vrať se. Vrať se ke mně," zaprosil, ale znělo to spíše jako rozkaz. V hlase mu nezněla žádná prosba.
"Nechci," odpověděl pevně a vzdorovitě pohlédl černovlasému muži do očí.
"Ale já tě potřebuju! Copak to nechápeš?" Dvěma rychlými kroky byl u Kakashiho a držel ho za ruku.
"Ne, nechápu to! Nechápu, proč jsi mu musel ublížit! Byl to kamarád a ty ses na mě stal závislým! Žárlivé scény dřív nebyly tvoje parketa! Copak ti tři roky v chládku nestačily? Mám zajít na policii, žes porušil zákaz?" vmetl mu do obličeje a Itachiho rysy zvtrdly.
"Já zapomněl. Nepřiblížit se na víc jak 50 metrů, že?" odfrknul si zhnuseně a pustil mu ruku. Kakashi se k němu otočil zády, ale to neměl dělat. Itachi si ho k sobě znovu pevně přitáhl, vytrhl mu cigaretu z úst a přisál se na ně. Pronikl Kakashimu do úst a tvrdě je plenil, dokud ho nekousl.
"Jen naposledy," zašeptal tmavovlasý muž a vyplivl krev, která mu tekla z jazyka. Za ten pocit, cítit znovu ty jeho hebké rty, i když ne poddajné, mu to stálo. Za těch pár kapek krve. Ještě jednou se podíval do těch krásně vzpurných očí a odešel. Kakashi jen doufal, že nadobro.
"Sakra. Potřebuju panáka," zamumlal a projel si rukou vlasy. Zapadl zpátky k baru. S potěšením zjistil, že blonďák tam ještě pořád je a vedle na židličce leží jeho bunda. Rychlým krokem šel k baru.
"Já věděl, že sem si tu něco nechal. Asumo, dej mi prosím něco…, tvrdšího," poprosil barmana. Z židličky sebral bundu, zašmátral v kapsách a vytáhl zapalovač. Pak si sedl a spokojeně si zapálil.
"Vy jste se pral?" ozval se z ničeho nic blonďák. Kakashi málem nadskočil.
"Ne, jen menší potyčka s…," váhal, jestli to má říct, ale nakonec to řekl, "s expřítelem."
"Aha, já jen, že máte na rtech krev," pousmál se blonďák.
"Jo, díky. Ani jsem si toho nevšiml," odpověděl Kakashi a utřel se. A takhle začal jejich rozhovor. Bavili se o všem možném a Kakashi se stačil o blonďákovi dozvědět, jak se jmenuje, kde dřív bydlel, proč ho vyloučili ze školy a plno dalšího. Nakonec zůstali až do zavíračky, ale to byl Kakashi už v podnapilém stavu, takže ho Naruto podpíral a doprovodil ho domů.

Když však hledal klíče, starší muž ho natiskl na stěnu vedle dveří od bytu a přisál se mu na krk. Byl opilý, jeho smysly omámené a po tom blonďákovi hrozně toužil. Cítil tu jeho lehkou vůni vanilky a jeho krk přímo žádal o něžnosti a polibky. Lehce mu na krk kreslil jazykem malá kolečka, která pak líbal a Naruto vrněl blahem. Nenapadlo ho bránit se. Proč taky? Vždyť ten bělovlasý muž se mu líbil od prvního pohledu. Pevně stavěná štíhlá a vysoká postava. Zajel mu rukou do vlasů, do těch hustých a hebkých vlasů, aby si ho přitáhl blíž. Kolem boků ho objaly dvě silné paže, aby přitiskly dva vzrušené klíny k sobě a blonďákovi vyšel z úst první, tichý sten. Cítil na svém krku úsměv.

"A to není všechno," zašeptal Kakashi. Odněkud vykouzlil klíče, odemkl a zatáhl Naruta do útrob tmavého bytu. Nohou zabouchl dveře a vrhnul se na blonďákovy rty. Byly jemné, hebké a sladce sametové. A ty jeho blankytně modré oči, ve kterých se ztrácel. Byl krásný a v tuhle chvíli jenom jeho. Alespoň na jednu noc. Přes hlavu mu přetáhl tričko a fascinovaně pozoroval rychle zdvihající se hrudník a lehce vypracované břišní svaly. Lehce přejel od krku až k lemu kalhot prstem a Naruto zaskučel. Bylo to tak příjemné. Kakashi se pousmál a políbil lehce pootevřené rty. Za neustálého líbání se přesunuli do ložnice. Bělovlásek opatrně položil Naruta na postel a začal mu rozepínat kalhoty. Pomalu, až mučenlivě pomalu, ale noc je ještě mladá.

"Kakashi," zasténal blonďák, když se nad něj naklonil a přitiskl svůj klín k jeho. Bylo to krásné, tak krásné. Snažil se nemyslet na ráno a užívat si.
"Jsi nádherný, tak nádherný," zašeptal mu Kakashi do ucha, když ho Naruto překulil na záda a svlékl tričko, a pak i kalhoty. Přitiskl své rty na jeho krk a pomalu si začal mapovat cestičku přes hrudník až k vzrušenému klínu. Kakashi pod jeho polibky a doteky sténal. Takhle se ho ještě nikdo nedotýkal. Tak jemně a přitom vášnivě. Ani nestihl postřehnout, kdy Naruto svlékl poslední kousky oblečení sobě i jemu, ale bylo to jedno. Pomalu na Kakashiho začal dosedat.

"Po-" nedořekl, protože ho blonďák umlčel polibkem. Když dosedl, za neustálého líbání se začal pohybovat a Kakashi mu sténal do úst. A najednou byl zase dole a bělovlasý muž ho líbal a kousal do krku, což ho vzrušovalo ještě víc. Cítil jeho ruce všude. Na krku, bocích, zádech, ve vlasech. Pod jeho přírazy a doteky tál a ten ďábel nad ním si to moc dobře uvědomoval a plně toho využíval. Kakashi začal přirážet rychleji a přitom se podíval do Narutova obličeje. Měl přivřené oči a potichu sténal. Líbil se mu ten pohled, kdy ho dováděl pomalu, ale jistě na vrchol. Chtěl si ho užít, tu jeho křehkost a krásu. Připadal si jako v nebi. Pod ním ležel ztělesněný anděl a sténal, jen kvůli němu. Pousmál se a políbil ty hebké rty, snad po sté, za tento večer, za tuto noc. Pronikl dovnitř, kde si ho hned přivlastnil Narutův horký jazyk. Kolem krku se mu obmotala jedna Narutova ruka a zajela mu do vlasů, jako by si ho chtěla k sobě přitáhnout navěky. A Kakashi se nebránil. Začal přirážet ještě rychleji a jednou rukou, za stálého líbání, začal třít i blonďákovu chloubu. Nejdřív jemně, ale pak intenzivněji, že mu sténal do úst tak hlasitě, že ho nemohl tlumit. Jeho steny byly pro jeho uši rajská hudba a on chtěl poslouchat. Oba dva dýchali velmi zrychleně, a tak si Kakashi opřel hlavu o jeho rameno, ale přirážet nepřestal. Naopak ještě zvýšil tempo, pokud to vůbec bylo možné. V ten moment, kdy cítil, že oba dva dosáhnou vrcholu, se rychle přitiskl na blonďáčkovy rty, aby oba nevykřikli moc nahlas, aby alespoň trochu ztlumil ten jeho krásný hlas.

Vyčerpaně si lehl vedle Naruta a díval se mu do očí. Ten jeho pohled opětoval. Tohle nebyl jen sex. Tohle bylo milování. Opravdové milování. Pomalé, procítěné a plné vášně. Natáhl ruku, aby ho pohladil po tváři, ale Kakashi ji chytil a políbil její hřbet.
"Pojď do sprchy," zašeptal a vstal. Blonďák ho poslechl. Byl zpocený, příjemně unavený a po vnitřní straně stehna mu začal stékat důkaz milování. Ve sprše se přitiskl na Kakashiho záda a líbal ho na ramena a na krk. Ten si opřel hlavu o jeho rameno, aby měl lepší přístup. Společně se umyli, a pak si šli lehnout. V posteli si Kakashi přitáhl Naruta do náruče a s nosem zabořeným ve svělých vlasech usnul.

Naruto se probudil hodně brzy ráno. Vstal, posbíral svoje věci a oblékl se. Pak si sedl do křesla blízko postele a zapálil si. Nekouřil moc často. Jen někdy. Pozoroval spící tělo přikryté dekou jen od pasu dolů. Vlasy mu padaly do čela a lehce otevřené rty vyzývaly k polibku. Típl cigaretu do popelníku a pomalu přešel k posteli. Naposledy se dotkl těch krásný, světlých vlasů a věnoval jim poslední polibek.
"Sbohem," zašeptal a odešel pryč s myšlenkou, že se už nikdy neuvidí.

O tři hodiny později se Kakashi probudil. Sám…, a říkal si, že to všechno byl jen sen. O opaku ho přesvědčil kouř vznášející se v blízkosti křesla a postel, vonící po milování…