11. kapitola

Nate se nám probírá z příjemně nepříjemné omamnosti a Shaw je dole... Pochopte to, jak chcete...
/18+/

Spolupráce s Bee

  

11. kapitola

"No, kdybys chtěl," povytáhl Alex obočí, Nathaniel však zavrtěl hlavou. Pak se zdvihl sám a pomalu vykročil před ním. Kdyby byl ženská, mohlo by se říct, že to bylo něco na způsob sváděcího tance.

„Ale rozmazlovat tě nehodlám,“ zašeptal mu škádlivě do ucha, když ho přirazil na stěnu těsně vedle dveří koupelny a sám ho hladově políbil. Jakoby to byl jejich první polibek. Rukama mu pak zručně rozepnul pásek kalhot a drsně přejel po rozkroku. Collins zalapal po dechu a Alexander ho pak jedním trhnutím otočil a už byli v koupelně. Za neustálého líbání se pokoušel nahmatat na stěně vypínač, ale marně. Teprve po chvíli se ozvalo téměř slyšitelné cvak a místností se rozlilo mírné světlo. Koupelna byla poměrně velká, s rohovou vanou kombinovanou se sprchovým koutem. Všechno bylo laděné do černobíla. Lehký nádech elegance nechyběl, i když to by do Shawa asi málokdo řekl.

"Hezké," zhodnotil to Nathaniel a to bylo všechno, místo toho se zase začal věnovat zkoumání jeho pusy, která ho nepřestala fascinovat. A zároveň ho začal nedočkavě vysvlékat ze všeho oblečení, které ještě měl, ale které pořád tak neskutečně překáželo!

„A pak kdo je tu jak utržený ze řetězu, že?“ pousmál se a zajel mu rukou za kalhoty. Nějak tušil, že se Collinsovi ta koupelna líbit nebude, i když u sebe měl svoji, ale to mu bylo v tu chvíli srdečně jedno. Nathaniel mu už s jiskřičkami v očích svlékal kalhoty a usmíval se u toho, jako puberťák.

"Hele, jak moc jsme si jistí, že nás šéfové nechají na pokoji?" zeptal se potom jen tak mimo, jakoby vůbec nebyli, kde byli, a nedělali, co dělali.

"No, jak moc věříš mé intuici?" opáčil otázkou a políbil ho na krk.

"Momentálně bych ti spolkl cokoliv i s navijákem," zahuhlal Nathaniel a stáhl mu kalhoty z boků i s boxerkami.

„Dneska otravovat už nebudou. Máš mě celého pro sebe. Šťastnej?“ zasmál se krátce Shaw a vysvobodil ho ze zbytku oblečení, které ho už od pohledu trochu v rozkroku škrtilo. A pak tam oba stáli jen v rouše Adamově a navzájem se líbali, hladili a Collins provokoval.

"Nadšenej," usmál se a provokativně se před ním zavrtěl. Pak se mu hbitě vyvléknul z objetí a dlouhými kroky se přesunul k vaně. Ocenil ji pohledem a vrátil se zpátky. A najednou Alexe přirazil ke zdi a začal mu rukama přejíždět po nahém těle jako při osobní prohlídce.

Kachličky ho zastudily do zad a jen trochu chladily skutečnost, že z něj Collinsovy ruce dělají pochodující akumulačky. A tak ho s radostí chytil za boky a přitisknul na sebe, aby vzápětí zaklonil hlavu a nahlas zasténal. Tohle bylo příjemné, moc příjemné. Jak mu Natovy ruce bloudili po těle – cítil je úplně všude, jednu chvíli na ramenou, pak zase na břiše...

"Je to dobré, pouta nemáš," Nate ho lehce kousnul do ucha a potom se mu opětovně vyvléknul a přešel k vaně. "Dáme si koupel?"

„No a měl bych pro ně dojít?“ zeptal se provokativně a mlsným poledem přejížděl po jeho těle. Byl vysoký, štíhlý, rozhodně jeho typ a zatraceně dobře si toho byl vědom. Proč by si nemohli užít? Zaklonil hlavu a přivřel víčka. „Dáme si koupel.“

Jistě, naskytovala se spousta důvodů "proč", ale jen blázen by to začal rozebírat teď. A kupodivu, v tomhle se oba shodli. Protože Nathaniel možná měl na to, aby si zaplatil nejvyšší standart, který U Růže poskytovali, ale vášeň, nadšení a spontánnost v ceně nebyly ani omylem. Ani sdílená zkušenost někoho, kdo prostě "ví, jak to chodí". Až na Angelu nikdo nevěděl čím se živí, byl normální platící, bohatý a znuděný zákazník. Dobrá, po Alexově extempore o tom asi budou mít trochu pochybnosti, ale vzal to ďas. Otočil kohoutkem a sedl si na kraj vany. Pak si Alexe důkladně prohlédl.  "Líbí se mi, co vidím," zkonstatoval potom tiše.

„A co vidíš?“ zeptal se s úsměvem a složil si ruce na prsou. Líbilo se mu, s jakým zájmem si ho Collins prohlížel. A pak začal napouštět vanu – byla velká, rohová, oba se do ní vejdou s přehledem. Trochu naklonil hlavu, aby měl lepší výhled – na jeho zadek. A ten prevít se mu ještě schválně natočil! A pak se navrch ohlédl přes rameno, což vypadalo vážně moc hezky. Tak nějak svůdně...

"Vidím krásnýho a zajímavýho chlapa v nejlepších letech. Se kterým mě strčili proti mý vůli do jednoho případu, ale já se už za to nezlobím. Alespoň ne tolik. Ještě něco?"

„Ale no tak, ještě se budu červenat,“ pronesl a přešel k němu. Ještě nikdy nepotkal někoho, s kým by byl ochotný si to rozdat víc, jak jednou, natož aby vůbec o něčem takovém uvažoval. A přece ta osoba teď seděla na jeho vaně a provokativně se na něj usmívala. Asi na něj padla sentimentální nálada, nebo tak něco.

Nathaniel ho pozoroval neméně upřeně a najednou mu hlavou bleskla myšlenka, která by dokázala celý tenhle proces spolehlivě zabít, kdyby se pozdržela, nebo snad byla vyslovena nahlas... Myšlenka na to, jestli tohle opravdu musí být jen krátokodobá příjemná záležitost. Skoro se oklepal.

"Copak?" zeptal se Alex. Taky mu nic neušlo. Ale on se z míry vyvést nenchal.

"Chladno je mi... A ta vana se napouští tak pomalu."

Zkoušel na něj ten nejokázalejší trik pod sluncem a on se ke Collinsovi velmi rád připojil. Natáhl ruku k jeho tváři a přejel po ní palcem. Ušklíbnul se nad tou prostou myšlenkou, která ho napadla, myšlenka, které se bál. A tak se k němu sklonil a políbil ho na čelist. „Mám tě zahřát?“

"Můžeš to zkusit... Ale jestli nám ta vana přeteče, tak vytíráš ty," pousmál se a vyplázl na něj jazyk.

„Hm, a jakým způsobem to mam udělat?“ mrknul na něj a narovnal se, rukou mu stále přejížděl po tváři.

"Třeba si se mnou vlézt do té vany..." Natáhl se, aby zavřel kohoutek a skoro slastně zavrněl, když se mu Alexova teplá dlaň přitiskla mezi lopatky a pomalu sjížděla dolů k bedrům. "Jak je možné, že víš, nač mně dostat?" zamručel posléze.

„Říkej tomu intuice,“ zasmál se a trochu do Nathaniela šťouchnul, což mělo za příčinu, že se převrátil a spadnul do vany s hlasitým šplouch. Taky ho pocákal od hlavy k patě a důkladně zlil podlahu, což si Nate neopomněl zkontrolovat hned, jak se vynořil, popadl dech a ujisitl se, že ještě žije.

"Hele, to nebyla zrovna milostná předehra, ale spíš pokus o vraždu," zkonstatoval to potom, sjel do teplé vody a nohy si hodil na okraj.

„Posuň se trochu,“ plácnul ho lehce po lýtku a překročil jeho překřížené nohy, aby se ponořil do vody. Pak si opřel hlavu o vanu a zavřel oči. Přesně tohle potřeboval. Klidnou horkou koupel. Většinou se jen rychle osprchoval a zalezl do postele, ale tohle... Tohle bylo fajn. A bylo to fajn taky z toho důvodu, že tu byl on... A právě se přesunul k němu, docela se na něj položil a políbil ho.

"Hej, otoč se," doporučil mu po chvíli, kdy mu jen jazykem šmejdil v ústech. A když ho poslechl, Nathanielovy rty se mu otřely o rameno, pak o druhé, políbil ho na zátylek a nakonec pokračoval polibky dolů, jakoby mu snad chtěl spočítat všechny obratle.

Zasténal a prudce se k němu otočil, jen aby ho přitiskl na kraj vany a políbil. Prudce, vášnivě, a pak ho objal rukama kolem pasu. „Já se z tebe zblázním,“ zasténal a víc se na něj natiskl. Ty jeho doteky byly tak moc příjemné, jemné, tohle mu chybělo.

"To nedělej, to by se šéfům moc nelíbilo," pokusil se Nathaniel ještě zavtipkovat, ale pak to postupně vzdal, protože tenhle živelný útok naprosto vstřebal všechnu jeho pozornost. "Pojď sem, sem, ano, prosím," zmohl se potom mezi polibky a nechal by se v tu chvíli zmanipulovat snad ke všemu.

„Šéfové by se mě rádi zbavili,“ vydechl mu do krku a rukama mu přejel po zadku. Pak se uvelebil a pohodlně opřel. Posadil si Collinse na klín a rukou přejížděl po páteři. Vážně se pomalu začínal bát, že z tohohle se časem vyklube něco víc, než jednorázová záležitost - trochu se zaseknul.

"Nemusíme to dělat, jestli nechceš, ať už z jakýhokoliv důvodu..." zašeptal v tu chvíli Nathaniel a dal mu docela cudný a dokonce trochu váhavý polibek na tvář. "K tomuhle tě přece nikdo nenutí," pousmál se ještě, aby dodal svým slovům váhu.

Jen zakroutil hlavou a usmál se. Tohle nemá cenu, teď to nehodlal řešit. Jen si ho k sobě víc přitáhl a skoro zoufale políbil. Zoufale?! Sakra co to děláš? Zakřičel jeho vnitřní hlas, ale on se ho rozhodl ignorovat. A najednou to zase bylo o něčem jiném. Jestli se předtím spolu chtěli jen vyspat a jít si zase po svém s tím, že někdy zase... tak teď - co vlastně chtěli teď?

Nathaniel ho líbal, jemně a takřka opatrně, držel zase jeho hlavu v dlaních, cuchal mu vlasy a trochu se usmíval. Těžko říct, jaké myšlenky se mu honily v hlavě.

Zavzdychal mu do úst a a sevřel kolem něj ruce pevněji. Připadal si žádaný a možná i milovaný. To, že se sám nedokázal zamilovat, nebo se té emoce spíš bál, neznamenalo, že sám se tak nechtěl cítit. A teď to bylo tak dokonalé a on chtěl mít Nata jen pro sebe. I když uvažovat o lásce někoho, jako byl Nathaniel Collins, bylo přinejmenším úsměvné. Ale na co uvažovat, přinejmenším v tuhle chvíli... „Tak co budeme dělat dneska?“ usmál se na něj něžně a v duchu si fackoval. Odkdy se z tebe stává romantik? Nepopíral, že se mu to líbí, ale... Myšlenka se vypařila, když se Nathaniel na jeho klíně zavrtěl a rukou mu přejel po hrudi.

"Co obvykle děláš s chlapem ve vaně?" Sklonil se k němu a pomalu hledal všechna citlivá místa na jeho těle a dělal to tak neomylně, že snad musel mít v hlavě mapu. Olízl mu ucho a chvíli žužlal lalůček. "Já bych třeba..." Nechal větu nedokončenou a jen se na něm pohodlně uvelebil.

„Aaah, ty provokatére!“ zavzdychal a zaklonil hlavu. Když mu potom začal oždibovat krk, jen si ho přitiskl víc na klín a nahlas zasténal. Tohle se nedalo vydržet. Byl z něj vzrušený, až to bolelo.

"Sakra práce, neuděláš to už?" zahuhlal Nathaniel s nosem přitisknutým kamsi mezi jeho krk a rameno.

„Když to tak chceš, udělej to sám,“ zašeptal mu do ucha a lehce ho kousnul do ramene. Collins se na něm pořádně vrtěl a přiváděl ho tím k šílenství. Pomalé pohyby sem a tam, sem a tam - až to nevydržel a přisunul si ho na doraz. Na jeho rameni se znatelně rýsoval obtisk Shawových zubů.

"Kruci, kruci..." Nadával by i hůř, ale nebylo mu to nic platné. Ještě že měl Alex tu koupelnu vybavenou opravdu kvalitně po všech stránkách. Najít ochranu a nějaký krém bylo otázkou ani ne minuty. Další záležitosti proběhly ještě rychleji.

„Ty se s tim vážně nepářeš, viď?“ Tak trochu se mu motala hlava a tak trochu silněji stiskl Collinsovy boky.

"Ne, nemám rád průtahy..." pousmál se a políbil ho letmo na spánek. A jeho pravá ruka mezitím nenápadně putovala mezi Alexovy nohy, ještě kousek níž a hlouběji...

"Uvolni se," hlesl po chvíli, kdy se Alex jeho vpádu pokoušel bránit. A políbil ho, aby trochu odvedl jeho pozornost. Tenhle pohled na Alexe se mu strašně moc zamlouval. Měl pocit, že by se snad pořád dokázal dívat, jak se rozechvěle kouše do rtů, přivírá oči a snaží se, blázínek, nesténat tak moc nahlas.

„Tohle se ti líbí, co?“ zasténal a snažil se mokrou rukou rozdrtit okraj vany. Ze začátku to bylo trochu nepříjemné, ty prsty v něm, tlačilo to, ale po chvilce si na to tak nějak zvykl a navíc – Nate tak dokonale dokázal odvést jeho pozornost. Dokonce ho omylem kousnul do rtu, až mu začala téct krev – až takovou rozkoš mu způsoboval.

"Strašně," přiznal Nathaniel bez okolků a sklonil se nad něj, sklouzl mezi jeho nohy, jednou rukou se zapřel o kraj vany, druhou ho objal v pase a přitáhl blíž. "Strašně se mi to líbí, protože jsi nádhernej chlap," zamumlal mu ještě tiše.

„To takhle licho-tí-š ka-ždým-u?“ zeptal se a snažil se, aby to dávalo smysl, protože do něj začal Collins pronikat. Nebyl dole poprvé, ale přecejen preferoval, když byl nahoře on. Ale začal uvažovat o tom, že v jeho přítomnosti bude s ukeho pozicí klidně spokojen, protože kolik pozornosti se mu dostávalo... Zajímalo ho, jestli se takhle cítil Nate, když spolu spali poprvé.

"Ne..." Nate ho pomalu políbil a jemně pohladil. Skoro ho mrzelo, že není on ten opečováváný a milovaný, ale na druhou stranu, opečovávat a milovat Alexe, alespoň po té stránce fyzické se vším všudy, taky nebylo k zahození. Znovu a znovu ho líbal a pak si uvědomil, že takhle opatrný je snad úplně poprvé.. A to ho ani nepřipravoval o panictví. Podivná věc. Ale v tu chvíli ho plně objalo Alexovo teplo a zapomněl myslet docela.

„Víc...“ zašeptal a zatnul mu nehty do ramenou. Takhle intenzivní to ještě nikdy nebylo, ale líbilo se mu to. Druhou rukou si přidržel jeho obličej blízko svého a chvíli si prohlížel ty perfektně vykrojené rty, než ho políbil, a než do něj Nathaniel pronikl úplně.

"Víc už to nejde," pousmál se po chvíli Nate, když se k sobě jen tiskli, Alex mu nehty přejížděl po kůži a kdyby se jich kdokoliv na cokoliv zeptal, nedostal by kloudnou odpověď.

„Budeš tam mít pěkný škrábance,“ ušklíbnul se, když uviděl, jak jeho stopy po nehtech začínají na ramenou rudnout. Trochu se zamlel, aby donutil druhého agenta k nějaké te akci, ale ten se pořád k ničemu neměl, jen zhluboka oddechoval a díval se mu do očí. „Snad tě nezmohlo jen tohle.“

"Možná... Ale spíš se na tebe rád dívám, protože to, jak jsi nedočkavý, je pohled úplně k sežrání..." Pak se usmál a přirazil. Alex zvrátil hlavu nazad a snad mimoděk zalapal po dechu.

„Je ti jasné, že nemám ve zvyku prosit.“ Bylo to spíš konstatování - potom, co se vydýchal - než otázka a on byl tak netrpělivý! Collins mu to odpíral a jeho momentální poloha mu nedovolovala dělat zhola nic! A tak mohl jen frustrovaně pozorovat, jak si ho partner prohlíží a jazykem si přejíždí po rtech. Když se nadzvedl, aby ho políbil, laškovně uhnul a Shaw si povzdechl.

Neříkal nic, jen ho dál pozoroval a něžně provokoval, protože mu odpíral to, po čem tolik toužil. Pak se trochu pousmál, sevřel jeho pravou ruku a olízl mu prsty. Vlastně mu jen dával čas, aby si na jeho přítomnost zvyknul, ale nemínil mu to nijak ulehčit. Lehce stiskl jeho ukazováček mezi zuby a potom si ho vsunul do pusy.

Měl chuť se nějak šikovně překulit a prostě si vzít, co chtěl, ale vzhledem k tomu, že by to nedopadlo dobře, radši potichu trpěl a sledoval, jak mu mizí vlastní ukazováček v Natových ústech. Jazyk mu po něm kmital sem a tam. Usmál se a přimhouřil oči. Tohle si líbit nenechá. Zahákl prst za jeho zuby a palcem si přidržel Collinsovu bradu, pak ho přitáhl k sobě a kousnul do krku. Zatímco u něj byl tak blízko, ovinul mu nohy kolem boků a natiskl se na něj, co nejvíc mohl.

Nathaniel se se zasténáním vzdal a poddal jeho tlaku a chtíči. Jenže potom zjistil, že v téhle poloze toho moc nezmůže ani jeden. Trochu se usmál.

"Asi bychom se měli obrátit, nebo si ještě ublížíme..."

„Jo, to bychom mohli,“ usmál se a pomalu si na něj sedl a naaranžoval Nathaniela tak, aby se opřel o stěnu vany. A pak nebylo nic jednoduššího, než ho chytit za ruce a přitisknout mu je ke kachličkám, aby nemohl nic dělat a pomalu se nadzvedávat a dosedávat. Líbilo se mu mít Nathaniela v moci – dnes i minule. Ani nepotřeboval být seme. A když se mu potom ze sevření vyvlékl a chytil ho za boky, musel nahlas zasténat, protože to tempo, které si určoval bylo přímo vražedné – vražedné pro ně. Už jen proto, že ten nápor slasti se nedal vydržet.

Nathaniel se pod jeho sevřením kroutil, ale neměl šanci, ne když vlastně ani nechtěl... Jím se klidně nechal ovládnout a ztýrat oddalováním slasti... A pak ho pohltil ohromující koktejl endorfinů. Když zase začal normálně vnímat, zjistil, že Alexe tiskne vší silou k sobě a líbá ho jak zběsilý, jakoby ho už nikdy líbat neměl.

„Počkej, počkej,“ odtrhnul se od něj, aby nabral do plic vzduch a opřel si hlavu o jeho rameno. Asi bude mít na bocích modřiny od toho, jak ho Nate pevně svíral. Teprve když ho pustil, místa, kde měl Collins ruce, ho začaly trochu bolet. „To-to bylo... šílené,“ usmál se a políbil ho na krk, kde mu zběsile pulsovala tepna.

"To mě povídej... a už to asi nemůžu svádět na to, že jsem byl sjetej, co?" Natáhl se pro houbu a gel a začal ho pomalu umývat.

„Takhle bys po dvojitý dávce rozhodně nevyváděl,“ rozesmál se a nechával si tu péči líbit. Bylo to příjemné a on byl vyčerpaný.

"Co ty víš, zkoušel jsi to někdy?" Políbil ho na vlhké rameno a drbal ho důkladně na zádech.

„Říkám – jsem imunní, ale dvojitá dávka by ti v určitou chvíli mohla přivodit infarkt.“ Přitiskl se na něj a sjel rukama na perfektně vytvarovaný zadek. Šlo to trochu ztuha, když byl Collins ještě pořád opřený o tu vanu, ale přinejmenším si sáhl.

"Budeš na mně muset dávat pozor, abych si ji nikdy nevzal... Nevím jak ty, ale já mám nerad co dočinění s mrtvolami. A tím míň pak lidí, se kterými jsem se miloval..." Naznačil mu tak jak jemně vnímá rozdíl mezi těmi dvěma slovy, a jak je pro něj důležitý.