6. kapitola (2/2)

Co na to říci... prostě skoro jako nepovedené rande...

Spolupráce s Bee

6. kapitola (2/2)

Nevěděl, co si myslí, jestli vůbec na něco myslel... Nejspíš ne. Byl schopný v tu chvíli vnímat jen to, že ho fakt kurevsky bolí noha a že ho ten hajzl líbá. LÍBÁ. A on se nebrání, ani v nejmenším se nebrání, protože kdyby se bránil, byl by hlupák. 

Snow mu zajel rukou pod sako, aby byl ještě o něco blíž jeho kůži, i když její horkost mohl cítit i přes látku košile. Spokojeně si zamručel. Tohle bylo dobré. Zajel mu rukou do vlasů, šimral ho na krku a dál líbal, až ho kousnul do spodního rtu, jen aby si byli kvit.

A Hawk se nechal, jako kdyby byl holka, kterou někdo políbil poprvé. Chutnal po špenátu a smetanovém sýru a ještě pořád se nepokusil odtáhnout, nebo podobně. Teprve když Snow začal rozepínat knoflíčky na jeho košili a on na oplátku prozkoumával tu jeho, tak zbystřil a začal se vzpouzet.

A Chris toho nechal. Přestal rozepínat, přestal líbat, alespoň na rtech a přesunul se na krk. Nechával za sebou krvavou cestičku, nevadilo mu to. Miloval vůni krve a společně s tou Oliverovou to byl... Ráj pro jeho čichové buňky.

"Nech toho..." zamumlal Hawkeye, ale spíš jen ze setrvačnosti, než že by si doopravdy přál, aby přestal. I když si kdesi v koutu své hlavy uvědomoval jaký strašný průser z toho může být...

„Ještě ne,“ oplatil mu to. Chtěl víc, mnohem víc, jenže Oliver to nechtěl, odstrčil ho přece. Trochu s ním zacouval ke zdi. No, zacouval, spíš ho k ní přirazil. Ozvalo se heknutí, ale tím to haslo. Pak Hawkeye pustil hůl, které se do teď držel jako farář kříže, a přitáhl si jeho hlavu, aby ho mohl znovu políbit na pusu. Nebyl přece jen takový puritán, jako se stavěl. Líbal ho dlouho a rozhodně to uměl...

Snow mu vklínil koleno mezi nohy a přitiskl svoje boky k jeho. A zasténal. Tohle bylo jedním slovem prostě skvělé a pohodlné. Uznal, že pohodlnější by to bylo v posteli v hotelu, ale... Tam teď nebyli. Muselo stačit to, co dostával, i když z toho mála šílel.

"Nech toho," zamumlal znovu Hawkeye, ovšem nic nenasvědčovalo tomu, že by mu hodlal jít příkladem. Naopak se celkem snadno podvolil tomu, aby ho měl na sebe nalepeného a jeho ruce bůhví kde. "Za chvíli jsou tu policajti. Měli bychom vypadnout..."

„No dobře,“ zamručel neochotně, věnoval mu poslední polibek a pustil ho. Prstem pak přejel po krvavé mapě, kterou zanechal jeho jazyk a pousmál se nad nakousnutým rtem.

"Jsi magor," zhodnotil Hawk svoje oblečení a potom vylovil mobil, který tu zábavu přežil. Na tom nebylo nic divného, byl z extra odolného materiálu. Vytočil číslo. "Potřebujeme auto s řidičem. A pošlete zásahovku..." nadiktoval adresu. "Jo, menší problémy. Můžete hádat třikrát."

„Neříkej, že se ti to nelíbilo,“ provokoval ho ještě hodnou chvíli Chris, než přijelo auto a dokonce mu stihl ukradnout pár polibků. Byl prostě v náladě.

"Drrržžž hubuuu," protáhl Hawk místo toho, ale už ho nepraštil. Jen trochu uhýbal před jeho vybičovanou dotěrností a na okamžik se opájel myšlenkou, že by mu nasadil pouta. Ani to neudělal, rezignoval.

Řidič přijel a byl diskrétní. Zásahovka údajně dorazila pár minut potom, co odtamtud vypadli. A nebyli moc nadšení, že musí kamuflovat takový bordel, ale co už... Někdo to dělat musí. Hawk jim to škodolibě přál, on měl na krku Snowa, nechť si oni užijí likvidaci následků. On si to užíval až moc, skoro.

Když dorazili do hotelu, považoval jejich malou "mezihru" za ukončenou a poslal Snowa do koupelny, aby se trochu upravil. Měl v plánu si zakouřit, dát si sprchu, vzít si nějaké léky - to koleno ještě pořád bolelo - a zapomenout, že se s ním dneska líbal. 

Jenže Chris mu to nehodlal nijak ulehčit. Sotva zalezl do koupelny, hned z ní zase vylezl a táhl ho za sebou. Nakonec ho přirazil ke zdi vedle dveří a přisál se mu na rty, ať už se jeho společník bránil jakkoliv chtěl. Prostě ho teď potřeboval a neřešil, jak se to stalo.

"Ty jsi magor!" zalapal Hawkeye po dechu, když mu servával plášť z ramen a dobýval se pod košili. A tentokrát se nedal zastavit.

"To mi neříkáš novinku," ušklíbl se Chris.

Agent už se nezmohl na žádnou další reakci. Jen v duchu zaúpěl. A potom zavzdychal, protože Snow šel na kolena a začal se zabývat jeho páskem.

„Vadí ti snad něco?“ zamumlal, když se mu ty kalhoty konečně podařilo rozepnout. Až tam Oliver stál v košili, kterou rozepínal už předtím a boxerkách. A že to byl pohled k nezaplacení. Vyhrnul mu košili těsně nad břicho a zuby zatahal za ozdůbku v břiše.

"Au," odpověděl automaticky Hawkeye a zajel mu rukama do vlasů. "Nekousej, potvoro!" zavrčel ještě, aby svým slovům dodal váhu, ale Chris se jen zasmál a provokativně ho místo kousání začal olizovat. To Hawka dodělalo. Ten parchant!

„Padej do sprchy,“ zamumlal od břicha a jemně ho popostrčil směrem k vaně. Oba na sobě měli zaschlou krev, i když on v mnohem větším měřítku, a potřebovali se umýt.

"Do sprchy, nebo do vany?"otočil se na něj Hawk a provokativně pomalu si stáhl košili z ramen. Přitom odkopl stranou svoje kalhoty a pomalu od něj poodešel. Mohl si jen gratulovat, že se už předtím stihl zout i zbavit ponožek, protože teď by vypadal fakt směšně.

„Provokatére.“ Nicméně se začal svlékat taky. Alespoň to málo, co na sobě měl. „Nejdřív se tváříš jako netykavka, a pak tohle, jo?“

"A já se naivně domníval, že se ti to bude líbit. Ale co, můžu se zase oblíknout a jít, že áno." Lehce se ušklíbl a zase si košili natáhl. Tedy pokusil se o to, v tu chvíli k němu Snow přiskočil a málem by ji z něho serval.

„Ani to nezkoušej,“ zavrčel a za trest ho kousnul do krku. Nijak výrazně, aby nezůstalo znaménko, ale aby to cítil. A potom zahákl prsty za jeho spodní prádlo. A čekal na souhlas. Sám byl skoro v rouše Adamově, ale vážně byl zvědavý, jak celkově Oliver pod tou hromadou oblečení vypadá.

"Nač čekáš? Až ti tu začnu mávat vlaječkama?" zamumlal ten, chytil ho za zápěstí a přiměl ho, ať ho svlékne. Když už blbost, tak pořádná a se vším všudy, skočil do toho po hlavě. Kromě toho ho ta tetování fascinovala a rajcovala. Fetiš, jo... To nebylo nic jiného. Ale Snowovi to tak děsně seklo....

Ale pak se to pokazilo. Christopher absolutně zmrznul. Celé jeho tělo ztuhlo, a když odstoupil od Hawka, měl v očích nepřítomný výraz. Zvláštní, jak se během pár vteřin může všechno změnit. Snow měl zatemněnou mysl a všechno viděl zpomaleně, v duchu si to přirovnal ke sjetosti, a potom padl na kolena, v tu chvíli bylo kolem černo.

Hawk se podíval na nehybné tělo u svých nohou a potom sprostě zaklel. Pak ještě jednou. Klení pomáhalo, překvapivě.

Všechno vzrušení šlo k čertu. Sice ne takovým tempem, jak by se snad slušelo, ale přece jen... Natáhnul se, jakoby chtěl vypnout vodu. Pak si uvědomil, že žádná neteče. Znovu zaklel.

"Do háje se vším!" zavrčel a začal hledat mobil. Věděl moc dobře, že sám by se Snowem nehnul. Koleno by mu to oplatilo. A ti dva trotlové v autě před hotelem se stejně na nic jiného nehodili. Jen ať se otrkají. Zavolal je.