9. kapitola

Spolupráce s Bee

9. kapitola

Ano, sice ho už takhle viděl – stejně jako Snow viděl jeho v tomhle stavu, jak se mu okamžitě připomněl ten alkoholický zážitek – ale stejně zíral div ne s otevřenými ústy.

„Chceš i zabalit?“ zeptal se Snow a natáhl k němu ruku s ručníkem. Bylo dokonce i slyšet, že se usmívá. Provokace – jeho dnešní motto. Píchl do Hawkova nervu jedovatosti.

"Co ta péče? Snad jsem tě nevyhodil z kolejí?"

Snow se otočil, stále s ručníkem v ruce, ať už byl jeho společník nahý nebo ne a v klidu mu odpověděl. „Ale vůbec,“ a dokonce s úsměvem. „Ještě se nestarám. Tohle je – říkejme tomu zdvořilost.“

Hawk polknul. Ještě pořád by ho nejradši vyhodil a potom otočil klíčem, aby měl aspoň deset minut soukromí, ale to prostě nešlo. Mohl jen doufat, že Snow bude jeho pohledy považovat za vybírání vhodného místa, do kterého by se dala vpálit kulka, nebo zabodnout nůž. Naivní.

Natáhl se pro ručník, který držel, ale nepodal mu ho.

"Starat se asi nehodláš."

Chris rukou uhnul, takže hmátl do prázdna. A potom k němu přešel. Velmi, velmi blízko, ručník rozložil a hodlal mu ho omotat kolem boků. Jenže jakmile v něm byl Hawk uvězněný, přitáhl si ho na sebe. „Hm, hezky voníš,“ zamumlal, když ucítil lehkou vůni mýdla z jeho kůže. Nikdy by neřekl, že jeho společních bude až hříšně sexy.

"Pusť mě," požádal ho Hawk seč mohl klidným hlasem. Klid, zachovat klid, to je to nejdůležitější! Hezky mysli na to, co je zač, že ho nesnášíš, protože ti zakazuje kouřit v koupelně, utahuje si z tebe a je nepříjemný až hanba. Vůbec nemyslíš na ten opilecký dýchánek, řekli jste si přece, že na to zapomenete…  Vůbec nemysli, že je to příjemné, cítit jeho holou kůži na své, že trochu studí, zatímco ty jsi rozehřátý z vody a rozhodně se zakazují všechny úvahy nad tím tetováním, fetišisto!

„Až hezky poprosíš,“ odvětil mu, i když věděl, že to neudělá, na to byl moc hrdý. Ale pro případ, že by si to rozmyslel, ho raději umlčel. Svým vlastním způsobem. Příjemnějším způsobem. Políbil ho. Držel ho u sebe, aby mu neutekl a byl si stoprocentně jistý, že za to schytá jednu do nosu. Ale co. Hawk líbal možná až moc dobře, takže mu to za to stálo.

Agent ho nepraštil. Rvačka bylo vážně to poslední, co by tady potřebovali.

"Jsi vůl," kontroval místo toho se vším dvojsmyslem, který v té větě byl obsažený. A to bylo všechno. Neodtáhl se, neudeřil ho, ale ani nedal nijak extra najevo, že by se mu to líbilo. I když ho jisté partie od pasu dolů usvědčovaly ze lži a hlásily Snowovi, že se to jen snaží maskovat.

„Nejsem. Můžeš si to zkontrolovat,“ mrknul na něj a znovu se mu vpil do rtů. Mezitím pustil ručník, teď už ho nepotřebovali, jednu ruku mu položil na kříž, aby k němu zůstal přitisknutý a druhou mu lehce přejížděl po zádech.

"Nevím, co čekáš, že hodlám udělat," pokusil se ještě Hawk o chabou obranu, skrze jeho jazyk a ústa, ale nemělo to ten účinek. Chladná dlaň na bedrech mu jen přilévala olej do ohně fantazie, kam že by se mohla posunout a co by tam mohla dělat. Druhá ho trochu lechtala, ale radši by si ukousl jazyk, než to přiznat.

„Tak tě tu mám nechat, s tvým menším problémem?“ ušklíbnul se Snow a začal mu rty přejíždět po  rameni. Jazykem vytvářel malá kolečka, slíbával zbylé kapky vody a tisknul se k němu, co nejvíc to šlo.

"Nevěřím, že bys to udělal..." zamumlal a potom opatrně zdvihl ruku, aby se ho dotknul. Jakoby dělal něco zakázaného, snad. Obkreslil váhavě jednu část jeho tetování - koho napadlo, že by měl mít přes půlku zad andělská křídla - a věděl, že se vzdá.

Do háje s tím, kdo to je, nebo není… Teď už je stejně na všechno pozdě.

„Kdybych věděl, že tě uhrane jedno tetování, svlíknul bych se mnohem dřív,“ utahoval si z něj dál a zajel rukou trochu níž. Jen maličko. A zároveň jej kousnul do ramene.

"Bylo by ti to na houby," ušklíbl se mírně a opřel se o něj. Už ano, protože jeho sebeovládání se lámalo jako sirka a tak bylo lepší ustoupit, než být totálně poražen. Snow mu odhrnul vlasy, aby ho mohl políbit na krk.

„A kde jsi přišel k tomuhle?“ zeptal se mezi drobnými polibky, kterými poséval jeho tělo, když sjel rukou na jeho břicho a nahmatal piercing. Ruku pak přemístil na bok a lehce škrábl. Bylo to příjemné zase někoho po dlouhé době líbat a hladit. Vždyť víc, jak půl roku nikoho neměl.

"Nemůžeme pokračovat jinde?" vyhnul se Hawk odpovědi a významně se zadíval na dveře. Jednoduché a účelné gesto. Snow mu to oplatil upřeným pohledem na popelník.

"Nedá se tu moc dejchat, co?" ušklíbl se potom.

"Ne, začíná mě bolet koleno." Pozdě si uvědomil, že tohle neměl říkat, Snow ho najednou zvedl, jakoby nic nevážil a odnesl ho do svého pokoje. Jestli Hawk doufal, že návrhem na přesunutí jejich malé muchlovací intermezzo skončí, ve chvíli, kdy byl hozen do postele, už si to nemyslel ani omylem.

"Tak kde jsi k tomu přišel?" opakoval Snow a zaměřil se na jeho břicho podrobněji.

"V pubertě," odsekl Hawk.

„Dobré vědět, že i tys byl puberťák,“ odpověděl a jazykem mu obkroužil pupík. Když si potom začal hrát s piercingem a mírně za něj zatahal, zvedl oči k Oliverovi a zeptal se: „Vážně mi neřekneš nic bližšího?“

"Co bys rád věděl? O dva roky potom jsem si ještě nechal píchnout obočí, ucho a bradu..." zamumlal Hawk. 

"A ty sis toho nevšiml."

„Dírky v obočí a na bradě nejsou vidět na metry daleko, ale tohle,“ zatahal za přívěsek v pupku, „teď vidím a cítím. Navíc jsem ti nikdy nebyl tak blízko.“ Vytáhl se zpátky k jeho obličeji a pomalu tělo pod ním zalehl. „Hm, nikdy bych neřekl, že jsi krásný.“

"Teď jsi se dal na lichotky?" Hawk zdvihl ruku a vjel mu do vlasů. Byly kratší než ty jeho, ale taky žádná extra předepsaná délka. I tak ale Snow vypadal mnohem víc jak agent, tedy nebýt toho tetování. Které se ovšem dalo schovat úplně stejně jako propíchané části těla. Přitáhl si ho blíž a políbil ho.

„Je to pravda. Jen doufám, že toho pozdějš nebudu litovat.“  Upřímně v to doufal. Ani jeden z nich nebyl dokonalý, ale cítil se spokojeně. Prozatím.

"Tak o tom, kdo bude čeho litovat, bychom mohli diskutovat hodně dlouho," usmál se Hawk znenadání.

„Pokud budeme diskutovat tímhle způsobem, tak s tebou budu diskutovat klidně celou noc. Jestli vydržíš,“ zašeptal dvojsmyslně do Oliverova ucha a krátce se zasmál. Nemyslel si, že by mohl být jeho společník tak vášnivý, krásný a už vůbec ne svolný. Možná, že to bylo tou samotou. On nikam nemohl, protože ho všude sledovali. Hawk zase neměl čas a do pokoje si nikoho nebrali ze... no, slušnosti. Teda až na ten večer, kdy se oba opili.

"Tak to abych si nechal píchnout ještě jazyk," pronesl Hawk takřka bez souvislostí a nechal se omámit tím hlasem. Bylo to vcelku jednoduché. Snow možná někoho neměl tak půl roku. Kdy měl naposledy sex on sám? Pravou ruku v to nepočítaje. Radši na to nemyslel, ještě by mohl plácnout nějakou hloupost... Přestal myslet ve chvíli, kdy se Snow vrátil ke zkoumání jeho břicha.

„To by rozhodně bylo zajímavé. Nech si to udělat,“ řekl, když zvedl hlavu od horké kůže a zadíval se na něj. „Tak rozkošný,“ zamumlal, když uviděl lehce zarudlé tváře. Jo, na tenhle pohled by si možná zvykl. A rozhodně by si zvykl na to, co všechno by se dalo s tím propíchnutým jazykem dělat.

"Víš jak to kurevsky bolí?" Hawk se zvedl na loktech a zdravým kolenem ho trochu dloubl do žeber. Šlo to celkem snadno, když se Snow pořád posunoval dolů.

"Ani kvůli mně by sis to nenechal?" loupl po něm Snow ublíženým pohledem. Hawk protočil oči v sloup.

"Ty jsi cvok," zamumlal potom, sedl si a vytáhl ho sobě. "Ztraceně sexy cvok..."

„Hm, to ty taky. No tak. Je to jedno píchnutí jehlou, stejně jako to břicho,“ přemlouval ho dál a přitom oždiboval kůži na krku. Potom se trochu nadzvedl a pomalu si na Hawkeye sedl. Stále měl kalhoty, takže naštěstí jeho vzrušení nebylo vidět, za to Oliverovo mohl cítit.

"Jdi s tím někam," zabručel agent a rozhodl se ho těch kalhot zbavit. Překážely, jaksi. Když už se jednou nechal svést, tak by bylo záhadou, aby se měřilo rovným dílem. Snow ho viděl a mohl se pokochat, Hawk si přese všechno myslel, že zas tak děsivě nevypadá. Chtěl se pokochat taky. Možná má ještě nějaké tetování...

Christopher radši mlčel. Užíval si pozornosti a přemýšlel, kdy se to mezi nimi změnilo. Když mu však Oliver svlékl kalhoty a odhodil je někam do prostoru pokoje, jen se pousmál. Tak netrpělivý.

To už zase leželi vedle sebe, propletení v jeden zdánlivě nekonečný chumel končetin a jedině proto, že Hawk moc barvy nepobral, se je dařilo rozlišit.

Teď se posunul dolů a spokojeně zamručel. Objevil jeho další tetování. Na kyčli.

„Copak?“ Neunikl mu ten Oliverův zvuk. Jen netušil, jak si ho má vyložit.

"Nechám si píchnout jazyk, když si necháš udělat ještě jedno tetování," usmál se Hawk od jeho klína a prsty zabodl do jednoho jediného místa. "Tady by to bylo super," podotkl potom a stvrdil to polibkem.

Chris se zachvěl. Bylo to něco jiného, než zažíval doposud. „A co si mám nechat vytetovat?“

"Něco hezkého. Potrpím si na hezké věci," usmál se Hawk. Možná byl napůl mrzák a rozhodně už dlouho neměl sex. Ale některé věci se zkrátka nezapomínají.

„Dokud mi to neřekneš, nic nebude.“ Snow si připadal šťastný. Ne připadal – byl šťastný. Všechna ta pozornost, které se mu dostávalo, polibky, doteky, po kterých jeho kůže brněla a prahla po dalším a dalším hlazení. Bylo to tak opravdové. Žádná rychlovka s předstíranou vášní. Tahle vášeň byla opravdová.

"Třeba nějaký ornament, hm? Pravidelný, geometrický obrazec," mumlal Hawk a kreslil mu po kůži svými nehty. "Slušelo by ti to. A tam se to vysloveně hodí, je tam takové prázdné, krásné místo..."

„Jsi rozkošný,“ odpověděl a prohrábl mu tmavé vlasy. „Pojď sem, pojď nahoru,“ šeptal a usmíval se přitom jako měsíček na hnoji.

"Hele, co vlastně hodláme dělat?" zeptal se ho Hawk, když se vysoukal zpátky k němu a nechal se ochotně políbit.

"Sex?" navrhl mu Snow.

"Tak bychom měli přestat kecat."

Snow byl pro všemi deseti a velmi ochotně se té činnosti ujal. Nechal se hýčkat, sténal, kroutil se pod jeho rukama a prosil. Nikdy neprosil, ale nedalo se to vydržet. Horká ústa mapující jeho tělo, zkoumající ruce. Nikdy neviděl nikoho, kdo by byl tolik posedlý tetováními. Ale byl za to momentálně rád, protože ta talentovaná ústa se potetovaným místům věnovala až moc. Všechny pozornosti se mu snažil oplácet, co nejlépe mohl. Zvlášť ho fascinovala Hawkova ozdůbka na břiše. Nebylo moc mužů, kteří by si nechali udělat piercing na pupku. Taky nebylo moc těch, kteří by si to mohli dovolit... Jenže moc příležitostí ke zkoumání nedostal, zvláště ne v tu chvíli, kdy mu seděl na klíně a přál si, aby se s ním miloval nejlépe do konce světa.